Jak se Libye stala živnou půdou pro džihádisty

Ten Senguptovi řekl, že je z Manchesteru, ale že se vzdal práce inspektora technické kontroly vozidel a odjel do své rodné Libye, aby se zapojil do povstání proti Muammarovi Kaddáfímu. Nebyl jediný – novinář Sengupta potkal v Libyi i další bojovníky z Manchesteru. Bylo jich tolik, že Senguptův americký kolega ptal, zda je vůbec nějaká šance, že potkají někoho, kdo z Manchesteru není.

Kaddáfí byl brzy nato svržen a zabit. O čtyři roky později došlo k masakru v tuniském letovisku Súsa, při kterém přišlo o život 38 lidí. Ukázalo se, že pachatel absolvoval výcvik v táboře Islámského státu v libyjské Sabrátě. Tentýž tábor vyzbrojil i útočníky, kteří tři měsíce předtím přepadli muzeum Bardo v Tunisu.

V Manchesteru žije největší libyjská komunita v Británii a povstání proti Kaddáfímu se zúčastnilo mnoho jejích členů. Některé oslnil život milicionáře a v Libyi už zůstali. Většina se vrátila do Británie a do terorismu se nijak nezapojila.

Z Libye do Sýrie a zpět

A teď tu máme Salmana Abediho, který se narodil libyjským rodičům a před týdnem v Manchesteru zabil 22 lidí. Možná se indoktrinoval v Libyi. Jezdil tam často, naposledy poměrně nedávno, a možná byl také s dalšími mladíky původem z Libye členem teroristické buňky.

Pachatel útoku, 22letý Salman Abedi, byl nedávno na návštěvě v Libyi|foto: ČTK/AP,ČTK

Objevují se také zprávy, že Abedi odjel z Libye do Sýrie. Nebylo by to nic neobvyklého – stejnou cestu už podniklo mnoho džihádistů. Jejich proud se zpomalil až poté, co vůdce Islámského státu Abú Bakr Baghdádí své libyjské stoupence vyzval, aby se soustředili na budování odnože hnutí ve své zemi.

Otec Abediho byl údajně členem Libyjské islámské bojové skupiny (LIFG), než se svou ženou uprchl ještě za Kaddáfího do Anglie.

Skupina měla s režimem brutální spory, stejně jako další islamistická uskupení. Její tehdejší velitel Abdal Hakím Belhádž se dodnes soudí s britskou vládou kvůli tomu, že ho i s manželkou vydala Kaddáfímu.

Nejsme Al-Káida. Podporovali jste nás

Belhádž je dnes předsedou politické strany Watan v Libyi. Jeho Libyjská islámská bojová skupina byla po útocích z jedenáctého září 2001 prohlášena za teroristickou kvůli napojení na Al-Káidu. Proti zařazení na seznam protestovala. Hájila se tím, že se s Al-Káidou spojila za války proti Rusům v Afghánistánu, ale pak odmítla podpořit výzvu Usámy bin Ládina k džihádu proti Západu.

Skupina také zdůrazňovala, že v Afghánistánu dostávala západní pomoc. Její bojovníky, včetně řady mužů z Manchesteru, dokonce podporovala letadla NATO za libyjského povstání. Po svržení Kaddáfího se rozpadla, ale její jádro existuje dál.

Libye konflikt pomoc|foto: Martin Dorazín

Je nepravděpodobné, že by byl teroristický útok v Manchesteru poslední, který je spojován s Libyí. Za občanské války po pádu Kaddáfího se v zemi rozšířily násilnické islamistické skupiny a lze předpokládat, že ti, kdo tam z Británie odjeli bojovat proti Kaddáfímu, přivezli džihád zpátky domů, uzavírá britský týdeník Spectator.