Žijeme ve vodním blahobytu. Lidé si neuvědomují, že voda je vzácná, říká odborník

31. květen 2017

Přestože patří Česká republika k zemím, které prozatím žijí ve „vodním blahobytu“, epizody sucha v minulých letech ukázaly, že i u nás se můžeme s palčivým problémem nedostatku vody potýkat. I proto je ze strany jednotlivců, ale i státních a mezinárodních institucí potřeba přemýšlet nad tím, jak s vodou efektivněji hospodařit.

Jedním z řešení je využití tzv. odpadních vod. To už v některých státech funguje. Proč jsou v Čechách podobné snahy zatím spíše v počátcích a opravdu je využití vyčištěné odpadní vody tou správnou alternativou?

„Řekl bych, že jednotlivci žijí v blahobytu vody a neuvědomují si, že napjatost těch vodních zdrojů může přijít,“ říká Pavel Punčochář, vrchní ministerský rada sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR. „Může být několik let za sebou sucho, a to si lidé pořád neuvědomují – že voda je docela vzácná a že to není jen přebytek, který můžeme kdykoli použít.“

Pavel Punčochář ale zároveň dodává, že technologie na úsporu vody její spotřebu za poslední roky výrazně snížily. Nejen díky nim Češi s vodou šetří. A dokládají to i statistiky, podle kterých jsme hluboko pod průměrem spotřeby vody v západní Evropě. Bude to ale do budoucna stačit?

„Myslím si, že Češi umí s vodou šetřit, nicméně už i Česká republika se dostává do situace, které se říká vodní stres, nebo také vodní napětí. To znamená, že rezervy vody, které máme, se snižují a už se dostávají na takovou úroveň, která v zahraničí bývá považována za alarmující. Čili nejsme úplně v klidu, musíme uvažovat o jiných zdrojích vody,“ vysvětluje Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Jedním z nich je například voda dešťová. Její efektivní využití podporuje také Ministerstvo životního prostředí programem Dešťovka. Ten má motivovat lidi, aby s vodou šetřili. Na pořízení zachytávací nádrže a na řešení rozvodů dešťové vody k dalšímu využití tak přispěje dotací.

Voda, základ života

Zavlažování parků, čištění ulic...

Podle profesora Wannera z Ústavu technologie vody a prostředí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze by přečištěná odpadní voda našla v České republice uplatnění hlavně pro nepitné účely:

„Jedná se o oblasti zavlažování městské zeleně, ochlazování ulic. To je velký problém měst poslední dobou, že se zvyšuje teplota v centrech. A k tomu ochlazování je potřeba voda v různé formě – jezírka, zalévání zeleně atd. Mytí ulic, v každém případě zavlažování zemědělských plodin, které nejsou určené k přímé konzumaci.“

Ne všichni jsou ale zastánci použití vyčištěné odpadní vody. Vrchní ministerský rada sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR Pavel Punčochář upozorňuje rizika spojená s tzv. mikropolutanty.

„Používáme příliš mnoho chemických přípravků, příliš mnoho léků a zbytky jich přicházejí do těchto vod i po vyčištění a není vůbec jasné, jaký je osud těchto tzv. mikropolutantů v půdě, kam by se tou kapkovou nebo i závlahovou vodou dostaly. Rozloží se tam nebo se tam budou kumulovat? Co to bude znamenat pro budoucnost? Čili dokud nebudou tyto otázky zodpovězeny, dal bych přednost nakládání se srážkovými vodami, ty využívat,“ vysvětluje Punčochář.

V mnoha zemích už to na různých úrovních skutečně funguje. Ostatně pro inspiraci nemusíme chodit vůbec daleko. Klasický příklad je Barcelona, která se dostala před 10 lety do takové situace, kdy neměli vodu ani do rozvodu pitné vody a museli vodu dovážet z Marseille. Tam se přijala opravdu razantní opatření a veškerá vyčištěná odpadní voda z místní čistírny se vrací.

Jak je využití přečištěných vod nakloněna česká legislativa a kde už se taková voda používá? Poslechněte si celý pořad Zaostřeno >>
autor:
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.