Robert Schuster: Vymění Německo spojenectví s Amerikou za Čínu a Indii?

1. červen 2017

Byla to možná jenom náhoda, že v rozmezí pouhých dvou dní po sobě přijeli do německé metropole na návštěvu premiéři Indie a Číny, Naréndra Módí a Li Kche-čchiang.

Jejich rozhovory s kancléřkou Angelou Merkelovou se točily okolo obchodu, ať už vzájemného nebo světového, a pochopitelně šlo také o investice. Řeklo by se, že se jednalo o běžná bilaterální setkání, jakých se během roku konají desítky, navíc několik týdnů před summitem dvaceti nejvýznamnějších světových ekonomik G20 v německém Hamburku.

Novou kvalitu ovšem obě návštěvy získají, pokud je zasadíme do kontextu událostí předcházejících dní. Tady je třeba jednak zmínit schůzku sedmi nejvyspělejších ekonomik západního světa v italské Taormině z minulého víkendu, kde se naplno projevily rozpory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ostatními státníky.

Prakticky o několik hodin později pak německá kancléřka vystoupila na předvolebním mítinku v Mnichově, kde na základě těchto zkušeností uvedla, že Evropa již nemůže počítat se svými tradičními spojenci a musí naopak spoléhat sama na sebe.

Výrok Angely Merkelové byl interpretován jako náznak, že Německo by se mohlo odklonit od tradičně těsného spojenectví s Američany. A ministr zahraničních věcí Sigmar Gabriel dokonce zašel ještě dál, když prohlásil, že kvůli Trumpovi Spojené státy fakticky vypadly ze hry jako světová mocnost.

Indický premiér Naréndra Módí a německá kancléřka Angela Merkelová

Strašit Trumpem a ukazovat svaly

Merkelová přitom dosud měla pověst, že ze všech dosavadních šéfů německých vlád byla právě ona ze všech nejvíc nakloněna těsnému partnerství s Američany. Zároveň ale ani jí ale za těch dvanáct let, co stojí v čele vlády, neušlo, že nejpozději od dob americké intervence do Iráku z roku 2003, pohlížejí Němci téměř na všechno, co přichází ze Spojených států, s apriorní nedůvěrou.

Kdo by ale měl Američany v roli hlavních německých spojenců nahradit? Číňané? Je pravdou, že spolu s Němci se ocitají prakticky permanentně na twitterovém pranýři amerického prezidenta. Trump jim vytýká jejich obrovské přebytky v obchodě se Spojenými státy, že údajně ruinují tamní hospodářství, čehož prý dosahují i manipulací kurzem své měny.

Proto americký prezident hrozí mimořádnými cly, což čínskou vládu paradoxně pasuje do role obhájce volného obchodu, ačkoli pokud jde o přístup na domácí trh, chová se řadu let tak, jak by to nejraději praktikoval i Trump: nikoho cizího k sobě nepustit a pokud ano, snažit se mu vnutit své podmínky.

V případě Indie není situace o moc růžovější. I tamní trh je pro evropské firmy stále ještě hodně uzavřený a například vzájemná dohoda o volném obchodě mezi Evropskou unií a Indií byla pro nulový pokrok v jednáních již před čtyřmi lety uložena k ledu. Šance, že by zrovna hinduistický nacionalista Módí jednání opět otevřel, nejsou příliš velké.

Německá kancléřka Angela Merkelová a čínský premiér Li Kche-čchiang

Pro Německo proto nemůže být sázka na Čínu a Indii reálnou alternativou vůči Spojeným státům, a to přesto, že pokušení strašit Trumpem a ukazovat svaly, se může v právě probíhající německé volební kampani jevit jako velmi lákavé.

autor: rsc
Spustit audio