Adam Černý: Německo a Francie sázejí na evropskou obranu
O tandemu Berlín-Paříž platívalo, že když fungoval, ozývalo se po Evropě mručení, že je příliš silný, ale když se zadrhl, tak se naopak šířily stesky, že se nic nepohne z místa.
S nevalnou kondicí francouzské ekonomiky navíc začal převažovat dojem o příliš silném postavení Německa. Překvapivou výhru mladistvého Emmanuela Macrona v prezidentské volbě proto ve Spolkové republice přivítali s úlevou spojenou s nadějí, že by se mohlo podařit nahodit tradiční motor evropské integrace.
V porovnání s časy, kdy u jejích počátků stála zakládající šestice, je tu však nepřehlédnutelný rozdíl. Pravděpodobnost, že se na dalším společném postupu dohodnou všichni členové Evropské unie, je omezená, proto přednost budou dostávat úžeji vymezené projekty.
To však nelze vykládat tak, že by byly méně ambiciózní. Porozumění mezi prezidentem Macronem a kancléřkou Merkelovou uniklo málokomu, pozoruhodnější však je sledovat, do kterých oblastí se toto sbližování promítne.
Tento čtvrtek se v Berlíně setkaly dvě dámy, které ve Francii a v Německu vedou rezorty obrany a Ursula von der Leyenová a Sylvie Goulardová daly najevo, že chystaná spolupráce se nemá týkat jen bilaterálních vztahů a že vytyčené cíle jdou mnohem dále a že počítají s účastí dalších zemí.
Zastavit konflikty? Od toho jsou vojáci
Bezprostřední motiv by se dal hledat ve zkušenosti z týden staré schůzky sedmi nejvyspělejších zemí v italské Taormině, kterou spolková kancléřka následně vyjádřila ve svém projevu pod plachtou pivního stanu v bavorském Mnichově, odkud Evropany upozornila, že se napříště nemohou na své americké spojence už ve všem všudy spolehnout.
Je však třeba připomenout, že přenášení zájmu Spojených států od Evropy k Asii se datuje již řadu let. Stačí připomenout oficiálně vyhlášený obrat amerického prezidenta Baracka Obamy v době, kdy ještě ani nemohl tušit, že se jeho nástupcem stane Donald Trump.
Dopad růstu Číny na politiku Washingtonu je pochopitelný, co však se odhaduje hůře, jsou možnosti evropské spolupráce v tak strategické oblasti, jako je obrana, v doméně, kde se výrazně uplatňují národní zájmy.
Až dosud navíc platilo, že veškeré pokusy ustavit byť jen zárodky společného evropského velení blokovala Británie. S očekávaným brexitem však její argumenty, i když jejich část možná převezmou některé jiné země, ztratí na váze, pokud nevyvanou docela.
Francouzsko-německý tandem může být výkonný, ale pouze pod podmínkou, že se Paříži a Berlínu podaří najít způsob, jak do společné obrany promítnout váhu Spolkové republiky a zároveň se vyrovnat s její dnes již hluboce zakořeněnou ostražitostí vůči použití zbraní při řešení mezinárodních konfliktů.
Ostatně, byla to ministryně van der Leyenová, která po čtvrteční schůzce se svou francouzskou kolegyní prohlásila, že konflikty vždy nakonec řeší politika a že vojáci tu jsou od toho, aby konflikty zastavili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
