Na některých arktických plážích můžete najít až metr odpadků, varuje biolog Josef Elster

Člověk v současné době významně přispívá k rychlosti oteplování naší planety. Alespoň to říká Josef Elster, biolog z Centra polární biologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské university. Pařížská klimatická dohoda podle něj vypracovala několik konceptů, jak může lidstvo proces oteplování zpomalit. A právě z této dohody Spojené státy ustupují.

„Rychlost oteplování je více méně v současné době podmíněná množstvím skleníkových plynů, které se nacházejí v naší atmosféře,“ říká Josef Elster.

Pařížská dohoda podle něj navrhla, že pokud by lidstvo omezilo expozi skleníkových plynů do atmosféry na určitou úroveň a oteplování bylo kolem dvou stupňů – jak probíhalo v posledních 100 letech – tak by to byla změna pro člověka únosná. „Pařížská dohoda se zavázala, že bude udržovat tu dvoustupňovou hranici,“ dodává.


Když se za 100 až 150 let oteplí o šest až osm stupňů, tak to bude faktor, který naruší celou biosféru, to znamená, že by z toho vyplynulo velké nebezpečí i pro lidskou populaci. JOSEF ELSTER

Arktida – další místo pro život

Nezadržitelným procesem je v souvislosti s oteplováním stoupání hladiny oceánů – některá místa naší planety už nebudou obyvatelná, protože tam bude moře, a nastane jakési stěhování národů. Právě Arktida představuje jedno z oblastí, kam by se podle něj lidé mohli stěhovat a dlouhodobě žít.

„I vědecké projekty směřují k tomu, aby se zkoumalo prostředí v tom smyslu, abychom viděli podmínky, za jakých by tam lidé mohli žit,“ popisuje s tím, že ve vysoké Arktidě je už celá řada měst, které jsou založené na těžbě surovin.

Jde přitom o tom, aby se suroviny mohly těžit maximálně ekologicky, nenarušovaly lokální ekosystém a když se dotěží, tak aby tam lidé mohli i nadále žít.

Ptáci sbírají plast a hynou

K dalším problémům současného světa patří odpad. Právě tím se mimo jiné bude zabývat Konference OSN o ochraně oceánů, která dnes začíná v New Yorku.

Celá řada proudů směřuje do Severního ledového oceánu a přináší velké množství odpadu. „Na některých místech můžete najít třeba až metr odpadků na plážích,“ upozorňuje s tím, že tyto odpadky se rozkládají a některé druhy ptáků, které se živí sběrem živočichů a rostlin na povrchu oceánů, tak sbírají i rozkládající se plast. „Jsou oslabení, nemají tolik energie a část z nich hyne,“ uzavírá.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: prh , Jan Moláček
Spustit audio