Cesty na Sibiř jsou cestami na stroji času, říká paleoekolog Petr Pokorný

7. červen 2017

Co dnes víme o poslední době ledové v českých zemích? Nejen o tehdejší podobě zdejší krajiny hovořil v Magazínu Leonardo jeden z nejvýznamnějších českých paleoekologů Petr Pokorný.

„Paleoekologie je historickou ekologií,“ řekl o svém oboru vědec. „Minulost, kterou se zabývá, není ale tak vzdálená. Z geologického hlediska je vlastně nedávná.“

Sám Pokorný prý s oblibou jde zpět 20 tisíc let do minulosti, což je vrchol poslední ledové doby. „Je to takový bod nula, startovní bod směrem ke dnešku.“

Jeho hlavním nástrojem pro poznávání této epochy je pylová analýza.

„Tato metoda se naplno rozvinula v 60. letech minulého století. Dala ekologii hluboký historický vhled, proměnila samotou ekologickou vědu ve vědu historickou.“


Pylová analýza je metoda stará 100 let. Vznikla během první světové války Čechách i nezávisle na tom ve Švédsku. Její českou podobu má na svědomí paleobotanik Karl Rudolph.

Princip pylové analýzy je jednoduchý. „V některých usazeninách se zachoval pyl, většinou jde o usazeniny v jezerních pánvích nebo rašeliništích. Ten můžeme preparovat, určovat ho druhově, a z toho pak dokážeme rekonstruovat rostlinný kryt.“

„A protože rostliny jsou základem přírody, tak dokážeme rekonstruovat i zbytek přírody včetně podoby krajiny, klimatu a dalších aspektů minulosti. Takže už v době vzniku tato metoda umožnila rekonstrukci klimatu, a potvrdila, že u nás musel být permafrost, tedy trvale zmrzlá půda.“

Jako v Jakutsku

Čeští vědci se domnívají, že jim pylová analýza poskytla doklady, že dnešní Sibiř je analogická vrcholné době ledové a jejímu závěru, tedy mezi 20 a 13 tisíc lety u nás v českých zemích.


„Analogii pro střední Čechy v poslední době ledové jsme nakonec našli v Jakutsku, což je velmi chladné území na východní Sibiři, kde permafrost je hluboký více jak kilometr. Takové podmínky panovaly v době ledové i u nás, a my díky pylové analýze máme ten převodník, který nám umožní najít přesnou analogii.“

„Tehdy u nás byly podmínky ne arktické, ledovec končil někde v oblasti Berlína a Varšavy, ale byly subarktické. Sibiř je ideální modelové území pro srovnání. Cesty na Sibiř jsou cestami na stroji času. A díky pylové analýze srovnáváme staré pylové vzorky z doby ledové od nás se vzorky současnými pylovými spady na celé Sibiři.“

Původní představy vědců byly, že zde byly stepi a tundry. „Bezlesé, nikde žádný strom, a v této promrzlé krajině se proháněli mamuti, srstnatí nosorožci a soby.“

„A my se domníváme, že česká krajina tehdy byla jako jakutská krajina dnes: zarostlá stromy, s drobnějšími okrsky stepí. Důležitou roli hrály říční nivy. Není proto divu, že i známí lovci mamutů žili sice na svazích Pálavy, ale vždy podél velkých řek, třeba podél Dyje,“ popsal tvář české krajiny v době ledové Petr Pokorný.

autoři: jkl , oci
Spustit audio