Abychom dosáhli norských platů, měli jsme začít jednat ve středověku, tvrdí odborář Středula

Konec levné práce podle Středuly v České republice nenastal. „Bohužel ne. Přál bych si, abych to mohl konstatovat. Z tohoto pohledu je dynamika růstu rozhodně zajímavá, obzvláště když rostou reálné mzdy. Růst je vyšší než růst inflace, což v důsledku znamená, že mají zaměstnanci a jejich rodiny k dispozici více prostředků a roste jim životní úroveň,” říká předseda konfederace, který dodává, že celá věc přeneseně pomáhá ekonomice.

Není to situace v celé ekonomice, pořád jsou tu pracovní místa, která nejsou dobře ohodnocena. V naší kampani „Konec levné práce” budeme pokračovat. Josef Středula

Na takzvanou průměrnou hrubou mzdu nedosáhnou zhruba dvě třetiny lidí. Medián ale vzrostl také o více než pět procent na 23 704 korun.

Odbory mají z růstu mezd radost, na více peněz si přijdou i lidé z nejnižších příjmových skupin. „To jsme požadovali dlouhodobě. Bohužel ale i dnes, když jsem se díval na některé inzeráty na Úřadu práce, jsem narazil na práci na Tachovsku za dvanáct tisíc korun hrubého, na třísměnný provoz. Není to tedy situace v celé ekonomice, pořád jsou tu pracovní místa, která nejsou dobře ohodnocena. V naší kampani Konec levné práce budeme pokračovat,” popisuje Středula.

500 let pozadu

Českomoravská konfederace odborových svazů si v roce 2015 spočítala, že na úroveň německé nebo rakouské ekonomiky bychom se stávajícím tempem dostali za 80 až 100 let. „To je pro nás samozřejmě neakceptovatelné. Kdybychom chtěli dosáhnout současných norských příjmů, museli bychom museli začít vyjednávat ve středověku,” tvrdí předseda.

„V řadě jiných oblastí ekonomiky se chceme srovnat s těmi nejlepšími, abychom měli nejlepší technologie, nejlepší výrobky, kvalitu, chtěli bychom být nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou. V České republice je navíc obrovské množství finančních prostředků, dokonce nejvíce ze zemí Evropské unie, které odtékají v podobě čistých dividend mimo Česko. Z tohoto pohledu je naprosto zřejmé, že subjekty na našem území, které mají zahraniční dceřinnou společnost, mají dostatek zdrojů na to, aby mzdy rostly daleko dynamičtěji, než je to v současnosti,” myslí si host.

Co se s tím dá dělat? „Vyjednáváme o vyšších mzdách, to je jediná forma, která zachová tyto finanční prostředky v České republice. Chceme ukrojit větší podíl z toho, co si firmy vydělají, ve prospěch zaměstnanců.”

Nebezpečný růst

Podle analytika společnosti Deloitte Davida Marka by vyšší růst mezd byl nebezpčný pro českou ekonomiku. „Dlouhodobě mzdy tímto tempem růst nemůžou, protože by česká republika, která je závislá na své exportní výkonnosti, ztrácela stále více konkurenceschopnosti vůči ostatním zemím. U nás už levná práce dávno skončila,” myslí si Marek.

Bez růstu mezd nebude česká ekonomika výkonná. Tempo, které je v současnosti, může být o něco vyšší. Josef Středula

Podle Josefa Středuly nemá ekonom pravdu. „To jsou ekonomové, kteří tady dlouhodobě radili, jak má Česká republika zůstat na nízké mzdové úrovni, jak jsou naši lidé drazí. To je zoufalé. Bez růstu mezd nebude česká ekonomika výkonná. Tempo, které je v současnosti, může být o něco vyšší. Pan Marek také nezmiňuje o jak dlouhém časovém úseku je řeč. Kdyby měly takto dynamicky růst mzdy třeba patnáct let, tak souhlasím s tím, že by to mohlo způsobit problém,” vysvětluje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.