Jan Jůn: Kampaň v Británii finišuje. Směřuje k „zavěšenému parlamentu“?
Až budou ve čtvrtek v deset večer zavřeny v Británii volební místnosti, experti na odhady volebních intencí si určitě oddechnou. Ani den před těmito podivnými parlamentními volbami totiž stále nebylo možné odhadnout jejich výsledek.
Když je před sedmi týdny neočekávaně premiérka Mayová vypsala - ostentativně proto, aby dostala od voličů silný mandát pro brexitová jednání s Evropskou unií, která mají začít už za jedenáct dní - vedla její vládní konzervativní strana v průzkumech nad labouristy o 12 procent a náskok se o týden později ještě zvýšil, až téměř na 20 procent.
Premiérka vedla osobní kampaň coby silná potenciální vyjednávačka a zdůrazňovala, že na úspěchu brexitu bude záležet úplně všechno ostatní: ekonomická prosperita, zaměstnanost a financování zdravotní a sociální péče, obchod, či mezinárodní postavení země.
Její podpora ještě vzrostla poté, co na veřejnost prosáklo, že ultralevicový vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn bude mít v manifestu strany nejen další rozsáhlé zadlužování země, ale i znárodňování pošt, železnic, energetiky a dalších odvětví, což mnoha voličům připomnělo, jak kdysi nefungovala.
Odpůrci Corbyna ve straně pak ještě zveřejnili, že on si na kampaň ke své trockistické šedé eminenci Seumasovi Milnovi přibral ještě jeho přítele a donedávna člena stalinistické frakce britských komunistů a exnovináře agentury Novosti Andrewa Murrayho.
Brexit najednou zapomenut
Pozoruhodné také bylo, že třetí strana, liberální demokraté, vedení mladým Timem Farronem, slibujícím referendum o vyjednaných podmínkách brexitu, se v průzkumech nemohla prosadit. Stejně tak nebodovala ani nyní rezolutně protiislamistická strana UKIP či zelení a skotští nacionalisté se zas soustředili na odtržení a ekonomika zůstala v pozadí.
Pak přišly v rozmezí dvou týdnů dva teroristické útoky a Corbynovi se začaly dařit výpady na premiérku s tím, že, ona přece byla ministryní vnitra během snižování počtů policistů v ulicích a „je tedy vlastně zodpovědná“ za prý slabou ochranu veřejnosti.
Premiérka se dost slabě bránila tím, že Corbyn sám horoval za desetiprocentní snížení počtů policistů a že ona udržela rozpočet na klíčové bezpečnostní služby na předchozí úrovni. Uškodila si však také odvolaným nápadem na finanční spoluzodpovědnost důchodců ohledně starobní péče.
Na pozadí diskuse o terorismu se pak střídala povětšinou populistická tvrzení, jak premiérka posouvala stranu ke středu politického spektra a Corbyn mlčel o znárodňování a přicházel s dalšími populistickými náplastmi, například ukončit šetření a jako „zachránce“ zdravotnictví. Brexit byl najednou zapomenut a ani poslední dva dny kampaně se Mayové nedařilo učinit jej opět hlavním volebním tématem.
Experti začali hovořit o možnosti, že premiérka nedosáhne ani sedmiprocentního vítězného rozdílu svého předchůdce Camerona a mohl by nastat tzv. „zavěšený parlament“. To když vítězná strana získá jen stejný počet poslanců jako všechny opoziční strany dohromady a vláda nemůže nic prosadit a úspěšně vládnout. Nezbývá však než nespekulovat a počkat už jen den, kam tedy voliči zemi nasměrují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
