Jatka, mlýny, sklady. Industriální stavby odsuzujeme k zániku hlavně na venkově, říká architekt
Jatka 78 v Praze, Uhelný mlýn v Železárnách Libčice nebo Trojhalí Karolína v Moravské Ostravě. Technické stavby, které svým novým obsahem přitahují návštěvníky. V Česku čekají na své zachránce stovky dalších chátrajících industriálních staveb.
Stará zapomenutá huť, drobná věž, která osvětlovala práci kameníků nebo bezem zarostlý pivovar – česká krajina ukrývá stovky starých a přehlížených průmyslových budov. Industriální stavby se čím dál častěji ve městech stávají centry alternativní kultury. Na venkově ale zarůstají.
Dřevěná bouda na nádraží ve městě Řevnice – drážní sklad číslo 13, kterému místní říkají Dřevák. Podle plánů tam už dávno měla parkovat auta, místní se ale rozhodli využít prostor jako koncertní a výstavní sál. Od roku 2014 jim připomíná, co všechno Řevnicím dala železnice.
O několik kilometrů dál u Petzoldova lomu je osvětlovací věžička. „Je to významný bod, když kolem člověk projíždí vlakem, nebo jede po silnici, je vidět odkukoliv. Je to dominanta v krajině a sama o sobě je velice silná,“ říká Jana Kuzbachová z neziskové organizace Nezevli v Srbsku.
Třicet architektů na místě studuje stav věže, která dříve umožňovala večerní a noční práci v lomu. Část věže není původní, ale byla přidána filmaři v 80. letech. Další zastávkou je pivovar v Litni. Byl to největší pivovar na Podbrdsku, ale dnes ho najdete úplně zarostlý. Vařit pivo se tu přestalo v roce 1950.
Benjamin Fragner, vedoucí projektu Industriální topografie z Fakulty architektury ČVUT, společně s kolegy zmapoval přes sedmnáct tisíc budov a areálů, které patří k našemu industriálnímu dědictví.
„Jen zlomek objektů je památkově chráněných. Naprostá většina objektů, které vidíme kolem sebe, ať velkých továrních objektů nebo drobných, třeba drážních staveb, není chráněna a jsou odsouzené k zániku,“ říká a dodává, že o velkých, ikonických industriálních stavbách se ví, ale nejohroženější jsou právě drobné objekty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.