Přežije nynější krizi okolo Kataru televize Al-Džazíra?

8. červen 2017

Není pochyb, že katarská televizní stanice Al-Džazíra od svého vzniku v roce 1996 zvýšila mezinárodní prestiž státečku v Perském zálivu. Stala se výkladní skříní ropného emirátu. „Přibývá však signálů, že nynější diplomatická krize by stanici mohla být osudná,“ píše v analýze server BBC.

Vysílání Al-Džazíry periodicky vyvolávalo kritiku v arabských státech, hlavně v Egyptě po sesazení islamistického prezidenta Muhammada Mursího. Katarská televize bývala terčem kritiky už před začátkem arabského jara. Na stanici však dopadla zvlášť tvrdě i současná krize: její webové stránky zablokovali koncem května v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Egyptě a Bahrajnu.

5. června pak tyto země přerušily s Katarem diplomatické styky, a začaly se k nim přidávat další státy. V Saúdské Arábii uzavřeli všechny redakce Al-Džazíry a odňali jí vysílací licenci. Prý za to, že podporuje povstalce v Jemenu a snaží se rozvrátit územní celistvost Saúdské Arábie.

„Katar je teď izolovaný a slabý. Podporu terorismu popírá, má-li však vyřešit napjatou situaci, musí dělat ústupky,“ píše server BBC. Lidé si hromadně nakupují zásoby potravin a jindy rušné katarské mezinárodní letiště, které je výstavní skříní země, zeje prázdnotou. Krize je patrná na každém kroku. Podle arabské BBC v katarském Dauhá se teď čeká, zda emirát nespustí dalekosáhlou reformu médií. Nemuselo by to nutně znamenat konec Al-Džazíry, ale zcela jistě se změní její zaměření. „Naopak novější katarská televize al-Araby al-Jadeed se sídlem v Londýně může rychle skončit,“ domnívá se BBC.

Nátlak na Katar

Někteří experti ale předvídají, že se jablkem sváru stane i Al-Džazíra. Vyjednávači z arabských zemí mohou tlačit na Katar, aby televizi úplně zrušil, jinak si nesednou k vyjednávacímu stolu. Pro nějaké tři tisíce mediálních zaměstnanců v Kataru by to mělo fatální následky.

Islamisté ze severního Mali

Ostatní státy kolem Perského zálivu dlouhodobě považují Katar za neřízenou střelu, a to nejen kvůli podpoře Muslimského bratrstva, ale i kvůli vazbám na Írán. David Roberts z londýnské King's College souhlasí s tím, že Al-Džazíra se zřejmě ocitne na seznamu nežádoucích položek. Není ale vůbec jasné, zda bude Katar ochoten v tomto bodě kapitulovat. Stanice má tradičně na mušce Egypt, vůči Saúdské Arábii však už deset let postupuje opatrněji.

Kritické hlasy zmizely

Jak uvádí BBC, katarská vláda koncem roku 2007 ujistila Rijád, že se zprávy o saúdskoarabské monarchii zmírní a že je bude schvalovat samotné vedení televize. Kritické hlasy pak z obrazovky zmizely. „Nejpravděpodobnější tak je, že Al-Džazíra bude nadále fungovat, ale zásadně se přizpůsobí změněné zahraniční politice Kataru, která bude muset hodně ubrat na ambicích i tónu,“ píše BBC.

BBC připomíná, že Al-Džazíra se energicky přidala na stranu povstání v arabských zemích v roce 2011 a postupně čím dál víc stranila islamistům. Jako taková se stala jedním z pilířů katarské zahraniční politiky a jejích ambicí v měnícím se arabském světě. Například ve zprávách o Sýrii a Iráku informovala stanice o takzvaném Islámském státu zásadně jinak než ostatní média. Běžně jej označovala za „státní útvar“, přesně tak, jak si stoupenci teroristického chalífátu přejí.

Nikdy se neuchýlila k používání hanlivého arabského označení Daiš, jak to dělá konkurenční saúdská televize Al-Arabíja. V roce 2015 Al-Džazíra dokonce o bojovnících Islámského státu kontrolujících Mosul mluvila jako o „sunnitských revolucionářích,“ uzavírá server BBC.

autor: rma
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.