Jan Fingerland: Čtyři důvody, proč to Mosulem nekončí
Irácký premiér Abadí už vyhlásil porážku Islámského státu v Mosulu, největším městě, které džihádisté drželi. Jde ale o vítězství konečné? To není jisté.
Zaprvé proto, že ani mosulské vítězství neznamená definitivní porážku Islámského státu. Jeho lidé ještě pořád drží v Mosaulu několikasetmetrový pruh, který se zřejmě rozhodli hájit do posledního muže. Pád Mosulu je ovšem už jistý, což je symbolicky i strategicky důležité, ale nikoli rozhodující.
ISIL stále ještě drží relativně rozsáhlá území na třech místech v Iráku. To největší je v oblasti Havídža, na severovýchodě Iráku mezi oblastí, kterou má v rukou irácká vláda a teritoriem Kurdské regionální vlády. Islámský stát sice nemá šanci udržet tuto kapsu dlouho ve svých rukou, ale drží tam v kleštích velké množství lidí.
Ano, ani v Sýrii není zdaleka dobojováno, a ani blížící se porážka Islámského státu v Rakce, druhém největším městě v rukou IS neznamená konec tohoto fenoménu v samotné Sýrii. Jan Fingerland
Dále je to území zcela na severu Iráku u města Tal Afar. Ten byl důležitým džihádistickým centrem dávno před tím, než vzniknul Islámský stát a dosud tam zřejmě má řadu loajálních lidí. Třetí kapsou je strategicky klíčový pás měst na západě Iráku při hranicích se Sýrií. Jeho význam je evidentní, protože sousedí s oblastmi, které Islámský stát ovládá za hranicemi v Sýrii a může využívat snadného přecházení hranic pro ústup, útěk nebo zásobování.
Syrská kapitola
Ano, ani v Sýrii není zdaleka dobojováno, a ani blížící se porážka Islámského státu v Rakce, druhém největším městě v rukou IS neznamená konec tohoto fenoménu v samotné Sýrii. Nejasná situace v Sýrii je tedy druhý velký důvod, proč vyhnání Islámského státu z Mosulu neznamená definitivní vítězství.
Třetí důvod, proč celá věc zatím nekončí, spočívá v tom, že vytlačování Islámského státu znamená vytváření prostoru pro nové boje právě o toto uvolněné dědictví po džihádistech. Na syrském území je vytlačují zejména kurdsko-arabské jednotky SDF, ale je pravděpodobné, že vznikající vakuum využije spíše režim Bašára Asada, případně jeho íránští nebo ruští spojenci.
V Iráku dobývají Mosul, a před ním další sunnitská města nejen vojáci irácké armády, ale také a především neregulérní šíitské oddíly, na které mají velký vliv některé šíitské irácké osobnosti, a případně i Írán a jeho Revoluční gardy.
Je pravděpodobné, že budou chtít kontrolu nad severním Irákem udržet. Sever Iráku i Sýrie chtějí mít ze svých důvodů pod kontrolou i Turci a to proti vůli jak irácké i syrské vlády. Už se ovšem odehrály také střety mezi Kurdy a tureckou armádou.
Nové kolo války
Vládu nad menšinovými sunnitskými Araby získal Islámský stát poté, co se proti nim demokraticky zvolená irácká šíitská vláda celá léta dopouštěla chyb a nespravedlností. To umožnilo, aby z trosek již poražené Al Kaidy povstala nová forma sunnitského džihádismu. Jan Fingerland
Mosul byl v dějinách pod kontrolou jak států řízených Peršany, tak i Turky nebo Araby. Oblast kolem něj si však nárokují i Kurdové a porážkou Islámského státu se tedy otevírá nové kolo sporu o prostor na hranici čtyř států, mezi dvěma velkými řekami a doslova na moři ropy pod povrchem.
Je tu ještě čtvrtý důvod, proč není v Mosulu definitivně dobojováno. Vládu nad menšinovými sunnitskými Araby získal Islámský stát poté, co se proti nim demokraticky zvolená irácká šíitská vláda celá léta dopouštěla chyb a nespravedlností. To umožnilo, aby z trosek již poražené Al Kaidy povstala nová forma sunnitského džihádismu. Část sunnitského obyvatelstva pravděpodobně dosud nepovažuje IS za horší alternativu než současné šíitské osvoboditele.
Třetí šance
Při bojích v Mosulu zemřely tisíce civilistů, během dobývání uprchl skoro milion lidí, město je poničeno, je přerušena dodávka vody i potravin, hrozí humanitární katastrofa, a i po jejím případném překonání bude potřeba, aby se Mosul zvednul z trosek.
Bagdádská vláda teď dostala ještě jednu šanci, aby ukázala, že to s jednotou Iráku myslí vážně a získala sunnitské arabské obyvatele na svou stranu. Jinak může čekat nějakou již třetí inkarnaci radikálního džihádismu během jediné generace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.