Prezident Macron se z pozice boha vesmíru vrací na zem, ztrácí preference

Zatímco ještě před měsícem bylo s politikou nejmladší hlavy státu v dějinách země spokojeno asi 64 procent Francouzů, teď je to podle nejčerstvějšího průzkumu agentury Ifop o deset procent méně.

I přes značný propad preferencí je nicméně Macronova popularita ve srovnání s většinou jeho předchůdců ve stejném období po nástupu k moci na podobné nebo vyšší úrovni.

Začíná jít do tuhého

Jeho předchůdce François Hollande měl po třech měsících v Elysejském paláci podporu padesáti šesti procent respondentů a François Mitterrand, který byl hlavou státu v letech 1981 až 1995, se těšil osmačtyřicetiprocentní popularitě. Výjimkou byl pouze Nicolas Sarkozy, který vládl mezi roky 2007 a 2012, s 66 procenty.

Pokles preferencí prezidenta Macrona se tedy podle serveru Politico pohybuje v mezích normálu. Jenže právě teď začíná jít do tuhého. A aby toho nebylo málo, strmě klesá i obliba Macronova premiéra Édouarda Philipa. Propad navíc přišel v době, kdy má prezident za sebou významné schůzky se světovými státníky, jakými jsou například americký prezident Donald Trump či německá kancléřka Angela Merkelová.

Přitom se zdálo, že v jednání se světovou politickou elitou si devětatřicetiletý francouzský prezident vedl poměrně dobře. Co se tedy skrývá za poklesem oblíbenosti centristického politika, který dokázal vyhrát boj o prezidentské křeslo i následné parlamentní volby a uchvátit veřejnost?

Obavy ze škrtů a změn

Z analýz aktuálních průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Francouzi se obávají škrtů a změn, které Macron ohlásil hned po nástupu do Elysejského paláce. Mezi státními zaměstnanci klesla podpora prezidenta o 18 a mezi lidmi v seniorském věku pak o jedenáct procentních bodů.

Nejmladší prezident Francie v její historii - Emmanuel Macron|foto: licence Creative Commons Attribution 2.0 Generic, Ecole polytechnique Université Paris-Saclay

Portál Politico soudí, že za úbytkem Macronovy dosud nebývalé obliby vězí tvrdá srážka s realitou. Prezident a jeho vláda avizují rozpočtové škrty a mnohým se nelíbí krácení příspěvků na bydlení. A hlavně, v parlamentu, kde má Macronova strana Republiko, vpřed většinu, je už návrh nového zákoníku práce, který má rozvolnit dosud značně rigidní pracovní trh. A na legislativu si už teď brousí zuby tradičně akceschopné a mocné odbory.

Nejsou to však jen reformy. Francouzům se začíná zajídat i Macronův styl vládnutí. Mnozí už teď považují nového prezidenta za příliš autoritářského. Na pověsti mu nepřidal ani jeho nedávný spor s teď už bývalým náčelníkem generálního štábu Pierrem de Villiers. Ten se totiž odmítl smířit s plánovanými škrty v armádním rozpočtu ve výši 850 milionů eur.

A stěžovat si byl i v parlamentu. „Jsem váš šéf,“ neváhal mu připomenout Macron s tím, že si dobře vědom závazků vůči armádě a že žádné komentáře nepotřebuje. Po nebývale ostré kontroverzi všeobecně vážený generál minulý týden z funkce odstoupil.

Komplikovaný vztah s novináři

Komplikované vztahy má Macron i s novináři. Jak uvádí server stanice Deutsche Welle, zatímco jeho předchůdce François Hollande mluvil přespříliš, Macron nemluví skoro vůbec. Elysejský palác odmítl komentovat i výsledky zmíněných průzkumů veřejného mínění. Na nich ostatně někteří z Macronových nejbližších spolupracovníků nevidí nic alarmujícího.

I v Elysejském paláci jsou si však vědomi toho, že prezidenta nečekají klidné časy. Rozzlobené odbory plánují už na září velké demonstrace hlavně kvůli rozpočtovým škrtům a novým pravidlům zákoníku práce. A v tažení proti Macronovi budou mít zapáleného, nekompromisního vůdce.

Poslance Jeana-Luca Mélenchona, strhujícího rétora krajně levicového střihu. Právě jemu chybělo jen málo, aby se, namísto ultranacionalistky Marine Le Penové, utkal s Macronem ve finále boje o prezidentský úřad.

Konfrontace je nevyhnutelná

Prezidentovi poradci dobře vědí, že konfrontace je nevyhnutelná, a naléhají na Macrona, aby rychle jednal a zabránil tak zabřednutí země do mnohaměsíčních protestů a pouličního chaosu. I prezident možná zjistí, že se snaží dělat mnoho věcí najednou.

Rozpočtové škrty, reforma pracovního trhu a redukce sociálních benefitů, to mu popularitu nezvýší. Pokud se hlasy kverulantů promění v nepřetržitý chór odporu, bude muset dokonce i „Jupiter", jak Macrona nazývají francouzská satiristická média, přehodnotit své plány, uzavírá server Politico.