Jan Jůn: Rozpaky ohledně brexitu, problémy se severoirskou hranicí a čerpání z úspor Britů
Zatímco vyjednávání Británie s EU o brexitu pokračují hlemýždím tempem i o prázdninách, premiérka Mayová chodí s manželem po švýcarských horách a parlament je na dovolené až do 5. září.
Jednání údajně dále váznou ohledně všech tří hlavních bodů nynějšího kola. Mezitím dolil oleje do ohně jednoho z nich, tedy otázky, co s hranicí mezi Severním Irskem a republikou, nový irský premiér Leo Varadkar. Prý si nepřeje její obnovení ani jen pomocí elektronických kontrol vozidel, jak navrhla Mayová a chce, aby hranicí unie bylo moře, tedy přístavy. To Británie s ohledem na severoirské unionisty nikdy nepřipustí.
Statistický úřad zároveň oznámil, že - co se týče ochrany hranic - počet migrantů z Evropské unie sice od referenda poklesl o 84 tisíc, ale vzrůstá počet ilegálních imigrantů ze zemí mimo unii. Polapené se nedaří nutit k odchodu či deportovat.
Ze zhruba 60 tisíc jich za poslední rok odešlo jen 36 tisíc, což je nejméně za osm let a z nich bylo přes 10 tisíc Indů a Pákistánců, ale také mnoho Albánců a dalších jihobalkánských občanů.
Proč se Britové tak bojí imigrace a vyjádřili to v referendu, je i skutečnost, že v roce 2001 žily v zemi jen čtyři procenta cizinců, ale minulý rok už deset procent. Problém ale je, že migranty nyní zoufale potřebuje britský průmysl, zemědělství i zdravotnictví.
Plnit přání voličů
Ministryně vnitra Ruddová tak musela popřít tvrzení náměstka pro imigraci Lewise, že svoboda pohybu přes hranice skončí za dva roky a dodala, že pověřila migrační komisi, aby do roka vypracovala studii o dopadu migrace, což už ale program vlády ani jednání s unií bohužel neovlivní.
Mezitím britský ministr financí Hammond potvrdil, že diskutuje s podnikateli o tom, že brexit by měl začít až po přechodném období, kdy bude dál, až po tři další roky, platit status quo, zejména ohledně oněch pracovních sil pro britské hospodářství.
Podobně se vyjádřila i řada labouristických představitelů, kteří požadují další členství v celní unii a jednotném trhu a oponují tak vůdci strany Corbynovi.
Situace se dál komplikuje slábnoucím růstem ekonomiky o pouhou polovinu procenta za půl roku a odhalováním nových hospodářských potíží, nemluvě už o padesáti až stomiliardové úhradě britských závazků. Kromě zemědělství, kde budou daňoví poplatníci muset nahradit unijní dotace ve výši pět miliard liber ročně a vědy, kde panují dohady, jsou to i místní samosprávy, které budou postrádat dotace z unie na regionální rozvoj ve výši osmi miliard liber ročně a zmíněné zdravotnictví.
Při všech těchto nejistotách Britové stále více nervózně čerpají z naspořených peněz a snižují tak rezervy proti strádání po brexitu, včetně očekávaného vzrůstu cen potravin v obchodech o více než 20 procent. Není divu, že stále více brexitových voličů už nyní tvrdí, že si jej jako recept na zbídačení nepředstavovali.
Premiérka Mayová má však pravdu, že v demokracii je třeba plnit přání voličů, aneb, podle přísloví „kdo chce kam, pomožme mu tam“. Leda, že by se oni realitou znechucení voliči brexitu přidali k liberálním demokratům a začali volat po novém hlasování, což při dalším nárůstu problémů není zcela vyloučeno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.