Společnost AGPI je připravená prodat vepřín v Letech u Písku státu

Se záměrem prodat vepřín v Letech státu souhlasilo přes 85 procent akcionářů. „Představenstvo bylo zavázáno, v případě, že by došlo k závěru, že cena a další podmínky jsou zajímavé, tento prodej schválit,“ uvedl místopředseda představenstva Jan Čech.

S prodejem nesouhlasil například menšinový akcionář Josef Vůjtěch, který podíl zdědil po svém otci, jehož zemědělství zabavili komunisté v 50. letech.

Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za jiný vepřín, nyní se ale prodeji nebrání. Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun.

O převodu vepřína musí ještě rozhodnout vláda. Jednání se vedou v utajeném režimu. „Jde o veřejné finance, ale na druhou stranu jde také o obchodního partnera, který je druhou stranou jednání. Musíme respektovat, že zde jsou určité obchodní zájmy společnosti, která se ne vlastní vinou dostala do složité situace,“ řekl v pátek ministr kultury Daniel Herman.

Pokud stát areál odkoupí, vepřín plánuje zbourat a v místě bývalého koncentračního tábora postavit památník. „Pokud by se podařilo areál odkoupit, proběhla by demolice všech objektů, následovala by rekultivace pozemku a byla by vypsaná soutěž na výstavbu nového památníku," uvedla už dřív Simona Cigánková z ministerstva kultury.

Pietní místo Lety u Písku|foto: Český rozhlas

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl určen mužům, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Stejné zařízení existovalo také v Hodoníně u Kunštátu.

V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí. Na 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi.

Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.