Česká justice vůbec není pomalá, v Evropě jsme lepší průměr, říká Bradáčová
Lenka Bradáčová je ve funkci pražské vrchní státní zástupkyně už pět let. Jak toto období hodnotí a kam se za tu dobu posunula česká justice? Daří se dotahovat velké politické kauzy? A jak posílit důvěru občanů v justici a právní stát? „Z mnoha statistik je vidět, že česká justice na tom není vůbec špatně s délkami řízení, přestože se z pohledu laické veřejnosti může zdát opak. Ve srovnání se státy Evropské unie se Česká republika pohybuje v lepší polovině žebříčku,“ konstatuje.
Podle nedávno zveřejněné statistiky ministerstva spravedlnosti trvá civilní řízení v průměru necelý rok, trestní o něco déle. „Musíme si položit otázku, zda v trestním řízení chceme rychlost, která nebude provázena řadou práv poškozených, svědků, ale samozřejmě i obviněných osob, nebo chceme řízení, které označujeme za fér proces, kde jsou standardní práva všech subjektů trestního řízení, a potom se budeme muset smířit s průměrnou délkou trestního řízení, jak ji eviduje Česká republika v této chvíli.“
Neuzavřené politické kauzy
Některé velké politické ostře sledované kauzy, například proces s Davidem Rath, Markem Dalíkem nebo Janou Nečasovou, se ani po letech nedaří dotahovat do konce. Podle Bradáčové je to i proto, že se odehrává střet mezi obhajobou a obžalobou obrazně řečeno o každý milimetr, o každé procesní pravidlo nebo o každý měsíc trestu.
Nepodkopává to důvěru veřejnosti v právní stát? „Při zachování všech procesních pravidel a fér procesu není v takových věcech reálné, že budou ukončeny řádově v měsících, ale bude tomu v letech,“ odpovídá Bradáčová a dodává, že tomu tak je i v jiných státech – třeba v případu Mostecké uhelné není ve Švýcarsku dodnes pravomocně rozhodnuto a proces trvá déle než případ Davida Ratha.
Podle vrchní státní zástupkyně má každé nekvalitní rozhodnutí dopad na důvěru lidí v justici a je to tak i v případě zrušení odposlechů jako důkazu v kauze Rath Vrchním soudem. Sama Bradáčová toto rozhodnutí považuje za exces, který byl napraven rozhodnutím Nejvyššího soudu.
Národní centrála proti organizovanému zločinu nemá žádnou přidanou hodnotu
Na hodnocení výsledků práce Národní centrály proti organizovanému zločinu je podle Bradáčové ještě brzy, na to jsou podle ní třeba minimálně dva roky. „Po roce můžu říct, že vznik nového útvaru nemá žádnou přidanou hodnotu. Naopak někteří policisté útvar opustili. Pro mne policisté, kteří pracovali v době existence dvou útvarů dobře, dál pracují dobře, ti, s nimiž jsme nebyli spokojeni, se nijak nezlepšili.“
Dodává, že od tak velkého útvaru, který vznikl kvůli zefektivnění práce, by očekávala více poznatků z vlastní vyhledávací činnosti, které zatím předloženy nebyly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
