Jan Vávra: Předvolební hesla. Proč je zatím volební kampaň prázdná?
Ačkoli se někteří komentátoři domnívají, že v nadcházejících volbách se bude rozhodovat o charakteru naší demokracie a dalším směřování země, politici jsou evidentně opačného názoru.
Aspoň tomu napovídá prozatímní podoba předvolební kampaně, která probíhá v poklidném a především zcela bezobsažném tónu. Skoro to vypadá, jako by se politici domluvili, že nás nebudou obtěžovat žádnými myšlenkami nebo představami, jak chtějí vést tuto zemi nebo zlepšit náš život.
Podle všeho jde o součást nového politického stylu, protože nejméně obsažná hesla představují nově ustavené strany, které nás například přesvědčují, že tu jsou pro mámu, případně pro tátu. Staronové strany jsou poněkud náročnější, když tvrdí, že mají odvahu převzít odpovědnost. Ale bohužel již neprozradí, jak s ní dál naloží.
Takže relativně nejkonkrétnější jsou staré strany, které slibují dobrou zemi pro život nebo to, že budou zodpovědné pro společný domov. Víc jsme se zatím nedozvěděli.
Přitom zásadních otázek, které bude příští vláda muset řešit, je víc než dost. Budeme se snažit integrovat do pevnějšího jádra EU nebo zvolíme spolu s Polskem a Maďarskem cestu na její periferii? Budeme se připravovat ne přijetí eura nebo zůstaneme navěky s korunou?
Limity demokracie v postkomunistických zemích
Jak dál s naší ekonomikou – máme pokračovat v montovnách a skladech s levnou pracovní silou nebo usilovat o práci s vyšší přidanou hodnotou? A jak na to?
Značné části médií tento styl - zdá se - vyhovuje. Ve shodě s politiky neobtěžují své čtenáře, diváky a posluchače složitými problémy nebo znepokojivými otázkami. Většina médií si vystačí s referováním o vzájemných šťouchancích a s publikováním výzkumů volebních preferencí.
Jde samozřejmě o obecnější trend. Nedávno vysílal Český rozhlas Plus komentáře německého a britského tisku, které kritizovaly ospalou předvolební kampaň v Německu. Kdo ovšem aspoň trochu sleduje německá média, potvrdí, že tamní debata je mnohem konkrétnější a podrobnější.
Je samozřejmě možné, že lidé nechtějí sami rozhodovat a dají přednost tomu, aby volby jen vygenerovaly někoho, kdo všechny problémy vyřeší za ně. Pak by měli pravdu ti marketingoví odborníci, kteří tvrdí, že i politická kampaň musí cílit na city a musí být zábavná.
To by ale znamenalo významný odklon od demokracie jako vlády, na které se podílejí všichni občané. Vzhledem k posilování autoritářských tendencí kolem nás skutečně není zcela vyloučeno, že demokracie narazila v postkomunistických zemích na své limity.
Ale pokud tomu tak není a pokud budou mít aspoň někteří lidé pocit, že politici jejich problémy neřeší, mohou mít úspěch třeba takoví Piráti se svým vězeňským autobusem, se kterým si prý pro současné politiky jedou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka