O nároďáku se mi ani nesnilo, říká Josef Jandač. Povede české hokejisty za olympijským zlatem
Kvůli zranění musel před lety ukončit aktivní kariéru hokejisty, a tak začal Josef Jandač trénovat. Dostal se mezi českou trenérskou špičku a letos připravuje národní hokejový tým na olympijské hry.
Na začátku své trenérské kariéry stál na lavičce nad daleko staršími hráči. Byli to právě jeho spoluhráči, kdo ho vyslal ke kariéře hokejového kouče. Vedení jeho tehdejšího hokejového Berouna totiž napoprvé s prosbou neuspělo.
„Říkal jsem si: Co bych tam dělal? Vždyť ti kluci jsou o deset patnáct let starší než já, mně bylo jen pětadvacet let,” vzpomíná Josef Jandač na své tehdejší rozhodování, zda přijmout post kouče.
To ale ještě netušil, co se stane na konci sezony. „Byli jsme na nějakém vánočním večírku a znovu jsme to začali řešit. Tentokrát ale za mnou přišli sami spoluhráči. Dali jsme si skleničku a při ní jsme si nakonec plácli,” říká dnes.
Ze záskoku v Berouně se později stala kariéra v extralize, u týmu KHL Lev Praha a také u národního týmu. Jako asistent kouče Růžičky má Jandač na kontě zlato ze světového šampionátu z roku 2010. Původně takové ambice přitom ani zdaleka neměl. „Vůbec by mě to nenapadlo. Nároďák nebo olympijské hry? O tom se mi nikdy nesnilo,” přiznává.
Český tým si pod jeho vedením letos v základní skupině na olympiádě zahraje třeba i s domácími Jihokorejci. S tamním hokejem má Jandač jako trenér své zkušenosti. Na začátku kariéry totiž létal do Soulu pomáhat jednomu klubu zisku trofeje v domácí soutěži.
