Keramika nalezená v 3000 let starých hrobech v Seloutkách dokazuje spojení s jeskyní Býčí skála

Archeolog Pavel Fojtík a jeho tým objevili na stavební parcele v Seloutkách čtyři hroby. „Jedná se o jámy o rozměrech zhruba tři krát tři metry. Vrchní části jsou tvořeny mohutným kamenným závalem,“ upřesňuje Fojtík.

Archeologové v Seloutkách pracovali měsíc, všechno pečlivě dokumentovali. „Když odkryjeme kamenný zával, na dně najdeme zbytky hrobové komory, která je uvnitř vyskládaná keramikou. Jedná se asi o 30 keramických nádob,“ dodává.

Z nalezených střepů se už podle Fojtíka podařilo složit první nádoby: „Jsou to hodiny a hodiny práce. Když se podíváte, dvojice šálků, které tu máme, je slepena z drobných zlomků. Je na nich vidět i výzdoba, třeba stylizovaný motiv sluníčka je poměrně častým ornamentem.“

Právě seloutecká keramika přinesla jedno překvapivé zjištění. Spojila prostějovské hroby se svatyní na jižní Moravě. „V těch hrobech se objevila keramika, která je velmi podobná keramice z Býčí skály. Tam ji mohli přinášet právě lidé z Prostějovska. Býčí skála je nadregionálním, nadkulturním jevem,“ popisuje historik Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci.

Seloutky archeologie|foto: Barbora Taševská

Jeskyně Býčí skála byla poutním svatým místem, kam z Prostějovska mířili lidé jantarovou stezkou.