Antropologové se do krypt nehrnou. Těžká a špinavá práce, popisuje expert na mumie

29. srpen 2017

Jak probíhá terénní výzkum mumií a kosterních pozůstatků? O průzkumu těch z krypty pod kostelem Sv. Vavřince v Chodově u Sokolova hovořil v Magazínu Leonardo antropolog Andrej Shbat z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„První fotografie mumií v kryptě pocházejí z 30. let minulého století. Po roce 1945 došlo k rozsáhlému poškození ostatků vandaly.“

Protože v kryptě kostela ležel majitel ChodovaFranz Flamin von Plankenheim (1677– 1733) s rodinou, město rozhodlo, že chce toto místo zpietnit. „Tedy ostatky správně poskládat a pietně pohřbít.“

Výzkum zahájil tým archeologů z Muzea v Chebu, kteří se obrátili právě na Andreje Shbata. „Původní předpoklad, že v kryptě jsou uloženy ostatky 11 osob výzkum vyvrátil. Je jich tam mnohem více.“


„Zjistili jsme 22 pohřbených jedinců, z toho pouze 6 dospělých, tři děti ve věku 8, 10 a 10 let. Zbytek byly děti od 1 týdne věku do 7 měsíců věku.“

Antropolog také přiblížil postup prací. „Po zvednutí vchodového kamene je proveden zběžný průzkum, pak následuje plánování. Samotný fyzický výzkum jako takový trval dva týdny, tedy dokumentace, vyzvednutí pozůstatků a analýza na místě. Teď budou probíhat laboratorní analýzy.“

„Snažíme se co nejvíce informací zjistit přímo v kryptě, aby nám nic neuniklo... Krypta má 150 cm na výšku a šířku asi 5 metrů, takže se klečí nebo sedí na stoličce,“ popsal obtížnou práci antropolog.

V českých kryptách mumifikuje jenom vzduch

Jaké metody se při zkoumání mumií uplatní? „Kromě základních a tradičních antropometrických metod používáme i moderní metody jako DNA analýza nebo počítačová tomografie.“

„CT vyšetření proběhlou dvou jedinců: tchána a dcery Franze Flamina, a pak byl zkoumána samotná Flaminova lebka. Sám zakladatel nebyl mumifikován, takže zbyly jen kosti,“ vysvětlil Shbat.

Podle něj lze mumie rozdělit na přirozené a umělé. „Nejjasnějším příkladem těch člověkem vytvořených jsou egyptské mumie, ale v naše, prostředí máme jen mumie přirozené.“

„Mumifikace vznikla tím, že většina krypt má svůj ventilační systém, aby nedocházelo ke vzlínání vlhkosti do kostela. Proud vzduchu v těchto větracích šachtách způsobil, že mumifikace proběhla. Pomohl také pohřeb v dřevěné rakvi, která nevydrží dlouho.“

Krypta kostela sv. Mikuláše v Chebu

Shbat přiznal, že se do podobných průzkumů ne mnoha antropologům chce. „Krypta není komfortní prostor. Není to ani voňavá práce nebo práce na vzduchu, kterou si většina lidí za antropologií a archeologií může představit.“

„Je to těžká, špinavá práce ve vlhku a ve tmě. Ale vzhledem k tomu, že už mám několik výzkumů za sebou a mezi muzei se to rozkřikne, tak se může stát, že bude následovat další výzkum,“ předpověděl specialista na české a moravské mumie antropolog Andrej Shbat.

autoři: jkl , oci
Spustit audio