Volby máme každý rok. Neexistuje čas, kdy by se politikům stíhání hodilo, říká prezident Unie státních zástupců

5. září 2017

Dvě desítky svědků vystoupily před poslaneckou komisí, která vyšetřovala možné úniky informací z policejních spisů. Ještě tento týden by se poslanci měli dozvědět závěry vyšetřování komise, která vznikla v reakci na zveřejnění nahrávek ze schůzek předsedy hnutí ANO Andreje Babiše s někdejším novinářem Mladé fronty Dnes Markem Přibilem. Spolu na nich řešili načasování kompromitujících materiálů, které mohly být získány právě z vyšetřovacích spisů.

Komise měla prověřit, zda kvůli únikům informací nedošlo k porušení zákona. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman před komisí vyloučil, že by za úniky stáli státní zástupci.

„Na 99 procent to rovněž vylučuji, vždy ovšem může dojít k selhání lidského faktoru. Ale mechanismy fungování státního zastupitelství neumožňují systémové pochybení,“ ubezpečuje prezident Unie státních zástupců Jan Lata.

Odhalit zdroj je nemožné

Podle něho v drtivé většině případů dochází k únikům až po zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, kdy se může se spisem seznámit obviněný a jeho obhájce. A pokud se rozhodne spis zveřejnit nebo předat dál, nepodléhá trestní odpovědnosti.


Musíme si uvědomit, že s informacemi přicházejí do styku státní zástupci, policisté a soudci, ale také administrativa. Ta přichází do styku s velmi citlivými materiály, a přitom je bídně placena.Jan Lata

S ohledem na široký okruh lidí, který má ke spisu přístup, lze jen těžko zjistit, kdo z nich za únikem stojí. Zvlášť pokud informace zveřejní novináři, kteří se mohou odkázat na právo na ochranu svého zdroje, v čemž se jich několikrát zastal Ústavní soud i Evropský soud pro lidská práva.

Lata rovněž připouští, že informace mohou novinářům poskytovat frustrovaní policisté, kteří mají pocit, že jejich práci chce někdo zamést pod koberec. Podle něho se tak ale mohlo dít především v minulosti, Nejvyšší státní zastupitelství se mu dnes zdá být v tak dobré kondici, že by k něčemu takovému nemělo docházet.

Na volby se nemůžeme ohlížet

Podle Laty jsou dnes státní zástupci schopni dobře odolávat politickým tlakům, a to ve srovnatelné míře, jako například soudci. Také žalobce je totiž jmenován na dobu neurčitou a není možného ho degradovat ani se ho zbavit jinak než cestou kárného řízení.


Volby máme každý rok. Kampaň běží několik měsíců před nimi a po volbách se zase domlouvají koalice. Pro zahájení trestního stíhání politika by tak vlastně nebyl vhodný čas, takže to nelze zohledňovat. Zákon k tomu ani nedává prostor.Jan Lata

Za problematický Lata považuje výrok ministra spravedlnosti Roberta Pelikána z hnutí ANO, který ohledně kauzy Čapí hnízdo a stíhání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka řekl týdeníku Respekt, že „jediným možným důvodem pro žádost o vydání, podanou několik týdnů před volbami, může být ovlivnění těchto voleb.“

„Státní zástupce a policie jsou povinni konat podle zásady oficiality, tedy jakmile shromáždí dostatek důkazů k zahájení trestního stíhání, nemohou vyčkávat, až proběhnou volby. To by pak mohli být obviňováni, že nekonali, a tím volby rovněž ovlivnili,“ upozorňuje.

Měli by státní zástupci být pod větší kontrolou soudů nebo parlamentu? Je nutný nový zákon o státním zastupitelství? Poslechněte si celé Interview Plus >>
autoři: ert , bum
Spustit audio