Francouzský prezident Macron spouští kontroverzní reformy pracovního trhu

Vysoká nezaměstnanost

Nezaměstnanost ve Francii se pohybuje okolo 9,5 procenta, a je tak dvakrát vyšší než v Německu nebo Británii. Nové zákony se ale mají zabývat i ochranou zaměstnanců a jejich odměňováním, zároveň mají dát podnikům i větší volnost při sjednávání podmínek.

Zákoník práce se pokusila zreformovat už předchozí vláda prezidenta Françoise Hollandea, tehdy se ale objevily mohutné protesty. Macron doufá, že se chyb svého předchůdce vyvaruje. Díky tomu, že jeho strana má parlamentní většinu a opozice je rozdělená, přesvědčil zákonodárce, aby změny přijali pouhým výnosem. Vláda se pak opakovaně sešla se zaměstnavateli i odbory, aby získala jejich podporu. Navrhované kroky chce přijmout 22. září, informuje France 24.

Spravedlnost pro propuštěné zaměstnance

Nových opatření je 36 a prospěch z nich mají mít především malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci. Budou moci projednávat některé pracovní otázky přímo s nimi na podnikové úrovni. Jedním z hlavních prvků reforem bude omezení odškodného za údajně nespravedlivé propuštění z práce. Takto vyhození lidé budou nově moci žalovat zaměstnavatele jen jeden rok od rozvázání pracovní smlouvy a výše odškodného bude mít strop, který se bude řídit délkou strávenou v zaměstnání. Záležet bude i na velikosti podniku.

Odstupné se naopak zvýší na čtvrtinu měsíčního platu za každý odpracovaný rok ze současných dvaceti procent. Zahraniční nadnárodní firmy zase budou moci propouštět zaměstnance podle svých výsledků na francouzském trhu, a nikoliv na globální úrovni. Nejrůznější odvětví budou také moci měnit délku krátkodobých pracovních smluv, počet obnovených dohod i čekací dobu mezi nimi.

Odbory nejsou nadšené

Podle France 24 zástupci zaměstnavatelů reformy uvítali, ale odbory projevily méně nadšení. Všeobecná konfederace práce (CGT) vyzvala své členy k demonstraci, kterou plánují na příští týden. Ostatní svazy jsou ale zdrženlivější a největší Francouzská demokratická konfederace práce (CFDT) sice vyjádřila „znepokojení“, ale k protestům se nepřipojí.

Stejný postoj zaujala i třetí největší Všeobecná konfederace práce (FO). Na politické scéně reformu uvítaly jen Demokratické hnutí (MoDem) a promacronovské křídlo konzervativních republikánů. Naopak donedávna vládnoucí socialisté tvrdí, že reformy naruší ochranu zaměstnanců. Proti reformám jsou i komunisté a Národní fronta Marine Le Penové, upřesňuje France 24.