Karel Sedláček: Proč prezident Trump nepřijme v Bílém domě prezidenta Zemana?

7. září 2017

Mezi prvními, kteří gratulovali Donaldu Trumpovi ke zvolení americkým prezidentem byl Miloš Zeman. Neposlal jen obligátní zdravici, ale blahopřál mu telefonicky.

Prezident Zeman, který celou svou politickou kariéru založil na ostré kritice pravice a konzervativního životního názoru, najednou našel pochvalná slova na adresu muže, který vyvolával žlučovitou nenávist ve světové levici a dokonce budil značné rozpaky i ve vlastní Republikánské straně. Odměnou za vstřícný krok českého prezidenta byl příslib přijetí v Bílém domě.

Vzhledem k návalu aktuálních problémů Donald Trump návštěvu odsunul. Později ovšem přijal jiné prezidenty ze střední a východní Evropy, ale na Zemana si čas nenašel. To se dá pochopit, protože české-americké vztahy jednak nejsou zatíženy žádnými fatálními problémy a jednak nás USA vlastně k ničemu nepotřebují.

Nemáme na našem území žádné americké vojáky a ani o ně nežádáme, nemáme přístav, kam by lodě dovážely americký zkapalněný plyn, zkrátka nemáme co nabídnout.

V této souvislosti se vynořily dvě podstatné otázky – proč Miloš Zeman zmeškal Trumpův projev na zasedání NATO. Nadšeným potleskem mohl Trumpa na sebe upozornit. Přijatelnou omluvou by byla Zemanova indispozice, ale oficiálně tento důvod nezazněl.

Miloš Zeman

A druhá otázka se týká Zemanovy neúčasti na setkání představitelů sdružení Tří moří ve Varšavě. Sem přijel Donald Trump poděkovat za spolupráci při dodávkách levného zkapalněného plynu z nalezišť v USA. Tento zdroj energie by mohl být vítaným příspěvkem ke snižování energetické závislosti Evropy na dodávkách z Ruska.

Nikoli pouhé setkání

Také při této příležitosti by se Zeman mohl s Trumpem setkat. Poradci českého prezidenta však zřejmě vyhodnotili situaci jinak. Nevyloučili možnost, že by při Trumpově impulsivní povaze mohla náhodně vyplynout možnost krátké, třeba i bilaterální americko-české schůzky.

Ale o takové letmé setkání Zeman nestojí, chtěl by státní návštěvu v Bílém domě, a tak se místo stafáže s Trumpem ve Varšavě ukazoval na Vysočině v člunu na rybníku.

Zeman už v sídle amerických prezidentů byl, ale jen v roli předsedy vlády. V listopadu 2001, krátce po teroristických útocích na Spojené státy, informoval George Bushe mladšího, že se terorista Muhammad Atta sešel s iráckým diplomatem v Praze. Americká komise pro vyšetření teroristického útoku z 11. září ale později uvedla, že se taková schůzka nikdy neuskutečnila.

Možná, že Miloš Zeman chce teď odčinit svou blamáž. Ale co vlastně může Trumpovi nabídnout? Vlastně nic. Domnívám se proto, že k pracovní, natož ke státní, návštěvě v tomto volebním období prezidenta Zemana nedojde. Na podporu této úvahy existuje několik důvodů.

Donald Trump

Jednak význam první gratulace vyvanul a okolí prezidenta Trumpa se taky proměnilo. Zeman v důsledku svého chování dostal nálepku Putinova přítele a takové setkání se Trumpovi nehodí, když je v současné době stále osočován z tajného spolčení s Ruskem.

Navíc se rozhořela nevyhlášená válka mezi novými úředníky v Bílém domě a starými, kteří zůstali na americkém ministerstvu zahraničních věcí. Ti sympatizovali s Hillary Clintonovou a nezapomněli na urážky, jimiž Zeman častoval amerického velvyslance v Praze. Nemají tedy důvod mu pomáhat.

Naopak zastávají názor, že taková návštěva by Zemanovi propagandisticky pomohla v jeho prezidentské kampani za znovuzvolení. A k takovým cílům nesmí být návštěva Bílého domu zneužita.

Prezidentu Zemanovi nejde jen o pouhé setkání s americkým prezidentem. A tady je nasnadě otázka – proč vlastně Miloš Zeman tak touží po oficiálním přijetí v Bílém domě? Takové pocty se sice dostalo prezidentu Václavu Havlovi, ale už nikoliv Václavu Klausovi. A právě Klause byl Zeman rád trumfnul.

autor: Karel Sedláček
Spustit audio