Za ničivou sílu letošních hurikánů může globální oteplování, tvrdí vědci

11. září 2017

Proč jsou hurikány Irma a další tropické bouře tak silné a ničivé? Podle odborníků oslovených agenturou Bloomberg za to můžou klimatické změny. Vědci z Německa a Británie upozorňují, že klimatické změny sice Irmu nevytvořily, ale výrazně ji posílily.

Hurikán způsobil mnohem větší spoušť než Katrina v roce 2005. Letošní Irma zabila skoro třicet lidí na Karibských ostrovech a napáchala obrovské škody nejen tam, ale i na Floridě, kde úřady nařídily evakuaci miliónů obyvatel. Irma přišla necelé dva týdny po hurikánu Harvey, který zpustošil pobřeží Texasu, zabil tam na padesát lidí, a způsobil rozsáhlé škody, výpadky elektřiny a záplavy.

Podle klimatologa Anderse Levermanna z Institutu pro výzkum dopadů klimatu v německé Postupimi získávají hurikány svou ničivou energii z tepla oceánu, a teplota vod v regionu je výrazně zvýšená.

Klimatické změny mohou působení hurikánu výrazně zhoršit, upozorňuje Levermann. Podle něj dodává energii ke vzniku stále silnějších tropických bouří spalování uhlí, ropy a plynu, které naši planetu ohřívá.

Expert na hurikány Julian Heming z britského meteorologického ústavu Met Office dodává, že hurikán Irma přiživují nadprůměrné teploty povrchových mořských vod a dodávají mu další energii a vlhkost. S tím souvisí i jeho následky, jako je intenzivní déšť, záplavy, extrémně silný vítr a nebezpečné bouře, které mohou vážně ohrozit obydlená místa v rozsáhlé oblasti, cituje vědce agentura Bloomberg.

Hurikány jsou stále silnější...

Hurikán Harvey

Další podrobnosti připojuje server Inside Climate News. Kdyby byl hurikán Harvey přišel na konci 20. století, byl by déšť, který postihl Houston, spíše výjimkou, upozorňuje profesor atmosférických věd Kerry Emanuel z Massachusettského technologického institutu (MIT). Ale protože neustále stoupají teploty, jsou dříve vzácné jevy dnes častější.

Podle amerického klimatického hodnocení z roku 2014 u hurikánů v severním Atlantiku rostou intenzita, četnost a délka trvání, a to vytrvale už od začátku osmdesátých let. Spolu s tím se častěji objevují i nejsilnější bouře, tedy hurikány kategorie 4 a 5.

Teplota ve východní polovině tropického Atlantského oceánu byla letos v létě o půl stupně až jeden stupeň vyšší, než je obvyklý průměr.

...díky teplu

Právě tyto vyšší teploty a s nimi i vyšší teploty v atmosféře přiživují a zesilují bouře. Jedna studie, která vycházela z dat shromážděných během dvaceti let, navíc zjistila, že hurikány dnes zesilují výrazně rychleji než kdysi.

U bouří tak dnes vítr dosahuje rychlosti, která odpovídá třetí kategorii, o devět hodin dříve než v osmdesátých letech. A bude ještě hůř. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) vydal na základě svých měření a pozorování zlověstnou novou předpověď – podle ní oblast Atlantského oceánu letos patrně zažije abnormálně silnou a aktivní hurikánovou sezónu. Hurikánů přijde víc, než se původně čekalo – čtrnáct až devatenáct, informuje Inside Climate News.

Hurikány budou silnější o dvě až jedenáct procent, předpovídá zpráva Geofyzikální laboratoře dynamiky kapalin při Národním úřadu pro oceán a atmosféru, na kterou upozorňuje server stanice Sky. Podle vědců má nárůst síly tři důvody. Předně hurikány přinesou víc dešťových srážek, a tedy i větší záplavy.

Logo

Teplý vzduch zadržuje víc vody a množství vodních par se má podle odborníků zvýšit o sedm procent na každý stupeň Celsia oteplení. Zadruhé stoupají hladiny oceánů, a to znamená, že bouře zasáhnou hlouběji do vnitrozemí než kdysi a vyvolají větší povodně. A zatřetí se bude mořská voda oteplovat dál, což má dopad hlavně na hurikány, zdůrazňuje server britské televizní stanice Sky.

autor: gzb
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.