Německé volby jsou nudné, výsledky jsou pro analytiky ale velkou neznámou

V Británii a ve Spojených státech se totiž skutečné výsledky volebních klání od prognóz dramaticky lišily. V Německu navíc situaci komplikuje to, že se o voličskou přízeň uchází větší počet politických stran. Podle komentátorů bude důležitý hlavně výsledek malých partají, který rozhodne o formování povolebního aranžmá.

A spekulují, jestli třetí místo nakonec neobsadí Alternativa pro Německo AfD. Průzkumy teď straně, kterou článek na serveru Deutsche Welle označuje za populistickou a xenofobní, přisuzují zhruba desetiprocentní voličskou přízeň. „Není vyloučené, že povolební vyjednávání budou mnohem dramatičtější než klidná a umírněná volební kampaň,“ dovozuje zpravodajský portál. A nabízí v této souvislosti řadu komentářů.

Staromódní a nudné

„Německé volby jsou staromódní a nudné. Ale jako Američan, který žije Berlíně, jsem za to vděčný,“ vyznává se spolupracovník Deutsche Welle Amien Essif.

Spojené státy opustil v roce 2015, rok a půl před tamními prezidentskými volbami. Už tehdy prý ale tvář Donalda Trumpa vtrhla na televizní obrazovky jako kypící tropická bouře. A Barack Obama vypadal jako nezajímavá a zastaralá figura, se kterou už není třeba ztrácet čas.

Soustředění se na závěrečné týdny

To v Německu začíná volební kampaň nabírat dech až v posledních týdnech. Hlavní oponent kancléřky Angely Merkelové a předseda sociální demokracie Martin Schulz ohlásil svou kandidaturu až koncem ledna.

Barack Obama|foto: CC0 Public domain

A ještě na konci srpna politik nepovažoval předvolební průzkumy za tak důležité, aby jim věnoval větší pozornost. Německá i evropská média mluvila o předvolebním čase ve spolkové zemi jako o „ospalém vývoji“. „Já ho ale hodnotím slovem "seriózní",“ píše Essif.

Není to podle něj pouze strohost německého předvolebního dění, co přináší úlevu. Dokonce i staromódní plakáty, které v Berlíně visí snad na každé berlínské pouliční lampě, vyvolávají příjemný domácký pocit. Zvláště pak ve srovnání s neúprosnými televizními reklamami a nevyžádanými e-maily, které zasypávají voliče ve Spojených státech.

Americkou alternativu někdo může považovat za moderní, zároveň je ale také monstrózní. V roce 2008 Barack Obama zavedl metodu „přímých zásahů“ do elektorátu, a od té doby se tento postup stal ve Spojených státech standardem. Kandidáti sbírají data o registrovaných voličích a doplňují je obrovským objemem osobních údajů. Důležité je všechno od věku až po zvyklosti při sledování televizních pořadů.

Škatulkování voličů

Početné týmy prezidentských kandidátů se v USA například snažily zaškatulkovat potenciální voliče do skupin, jako jsou třeba "mladé matky" nebo "hispánští konzervativci". A ty pak cíleně bombardovaly emaily a telefonáty s často protichůdnými vzkazy.

To Donald Trump zase používal i velmi neortodoxní metody. Nesnažil se, aby mu jeho odpůrci dali hlasy. Za pomoci reklam se snažil očernit svou soupeřku Hillary Clintonovou a přesvědčit hlavně afroamerické voliče, aby k volebním urnám vůbec nešli, tvrdí Amien Essif.

Lidé kolem Clintonové zase disponovali algoritmem, který každodenně zpracovával obrovské množství teoretických modelů volebního výsledku. Na jejich základě pak tým demokratické kandidátky rozhodoval o tom, kdy a kde pronést projev nebo vysílat televizní reklamy. To vše pro zvýšení šancí na vítězství.

Bez jmen a čísel

V Německu volí úplně jiný přístup. Tamní přísné zákony o ochraně soukromí donutily organizátory kampaní k anonymizování téměř všech dat. Jména nebo telefonní čísla prostě použít nelze. Méně striktní přístup by samozřejmě volebním stratégům usnadnil život. „Jak mi ale řekli lidé z volebního štábu Angely Merkelové, německá legislativa, a německý smysl pro slušnost, to prostě nedovolí,“ uvádí Essif .

Podle něj je i další důvod, proč nejsou volby ve spolkové zemi tak vzrušující a pompézní jako americká hlasování. V německých volbách v roce 2013 kandidáti čtyř nejúspěšnějších politických partají vynaložili dohromady částku ve výši 60 milionů eur. Jen Hillary Clintonovou přitom ztracený boj o Bílý dům přišel na asi 1,2 miliardy dolarů.

„Nejsem fanouškem nudné politiky, rozhodně ne na úkor živých debat a ostrých názorových střetů. Ale prezident Trump je ztělesněním kampaně posedlé spíše zábavou, než informacemi a politickým dialogem. Pokud by Němci chtěli svá volební klání modernizovat, určitě by neměli hledat inspiraci ve Spojených státech,“ doporučuje Amien Essif na portálu německé televizní stanice Deutche Welle.