Odbory vyvolávají nenávist k firmám, myslí si Dlouhý. O mzdách se má vyjednávat

18. září 2017

Tři čtvrtiny podniků letos zvýšily mzdy svým zaměstnancům, nejčastěji o pět a více procent. Vyplývá to z ankety Hospodářské komory ČR mezi zaměstnavateli. Odbory ve čtvrtek oznámily, že pro příští rok budou v soukromé sféře požadovat růst o osm až deset procent. „Odbory se současnou populistickou rétorikou snaží na svou stranu získat lidi, kterým se nelíbí polistopadové směřování země,“ upozorňuje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.

„Není to tak, že bychom nepřáli zaměstnancům růst mezd, naopak. Ale musíme se bránit agresivnímu přístupu odborů, které mají plošné požadavky a neberou v úvahu situaci jednotlivých firem,“ tvrdí Dlouhý. Odbory podle něho vytvářejí obraz podnikatele podvodníka a parazita, který se sám má dobře, ale škrtí své zaměstnance.


Odbory nemají zasahovat do politiky, ale mají působit na úrovni jednotlivých podniků v rámci kolektivního vyjednávání.Vladimír Dlouhý

Svými požadavky na růst mezd se podle Dlouhého navíc vlamují do otevřených dveří. „Loni slavnostně prohlásily, že by si přály pětiprocentní růst mezd, které ale za poslední rok nominálně vzrostly o sedm procent. Jde to i bez tlaku odborů,“ tvrdí Dlouhý.

Nárůst je podle něj daný fungující ekonomikou, zvyšujícím se počtem zakázek i situací na trhu práce. Podle průzkumu hospodářské komory prý některé firmy pro příští rok počítají s růstem o sedm a více procent. A to především v odvětvích, ve kterých je velký nedostatek pracovních sil, nebo v nich jsou dlouhodobě nízké mzdy, například v pohostinství.

Proč máme levnou práci?

Za aktuálním tlakem odborů na plošné zvyšování mezd Dlouhý vidí politické ambice. „Používají pojmy jako žebrácká mzda, konec levné práce nebo vykořisťování. Máme tu už politika, který uspěl s tvrzením, že všichni kradou. Teď máme odborového předáka, podle kterého jsme po roce 1990 nastavili špatnou cenu práce.“


Odmítám pojem levná montovna. Bez zahraničních investic by náš polistopadový vývoj byl složitější. Myslím si ale, že pobídky byly příliš štědré.Vladimír Dlouhý

Dlouhý připouští, že v porovnání s dalšími evropskými zeměmi je u nás cena práce nízká, což je ale společné s dalšími zeměmi bývalého východního bloku. Nešlo přitom jen o ekonomickou transformaci, své dopady měla i globalizace a přesun výroby do Asie. Dohánění Západu pak zpomalila i velká hospodářská recese v letech 2008 a 2009.

Jak zaplnit volná místa?

Vysokoškolští studenti

Česká republika má nyní nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii, ale také dvě stě tisíc volných pracovních míst. Jak je obsadit? „Je možné to krátkodobě, což zdůrazňuji, překlenout dovozem pracovních sil z kulturně nebo historicky blízkých zemí,“ říká Dlouhý.

Podle něj ale má Česká republika i další rezervy, například špatný daňový systém, který demotivuje matky s dětmi, aby nastupovaly zpět do práce, nebo jedny z nejdéle studujících vysokoškoláků v Evropě.

Co má Česká udělat pro to, aby přestala být levnou montovnou? Poslechněte si celé Interview Plus >>
autoři: ert , Michael Rozsypal
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.