Britským vinařům pomáhá brexit i globální oteplování. Vytlačí italské prosecco?

Mnoho lidí si loňské referendum o tom, zda má Velká Británie opustit Evropskou unii, spojuje s anglickými vlastenci, kteří v hospodě pijí jednu pintu britského piva za druhou. Brexit ale kupodivu pomohl i jinému alkoholickému nápoji: anglickému sektu. „Brexit a globální oteplování nám, obávám se, pomohly,“ říká trochu zaraženě Gareth Maxwell, obchodní ředitel vinařství Hattingley Valley, které se na šumivé víno zaměřuje.

Oslabení libry oproti jiným velkým měnám, které za poslední rok dosáhlo 15 procent, britské víno pro zahraniční zákazníky zlevnilo. Současně také přispělo k tomu, že se zvýšily ceny šampaňského a ostatních dovážených šumivých vín. Hattingley vyváží 40 procent své produkce, to je zhruba 140 tisíc lahví.

Konkurence pro prosecco

Slabší libra vzbudila o anglická vína zájem v zámoří. Zákazníci pocházejí nejčastěji z USA, Skandinávie a Japonska. Celkový vývoz by měl do roku 2020 dosáhnout jedné čtvrtiny veškeré produkce.

Atraktivnější ceny by mohly způsobit, že anglická vína se objeví na trzích, které o ně předtím nejevily zájem. Tam, kde chtějí šumivá vína, jako je italské prosecco nebo španělská cava, teď můžou sáhnout i po anglickém vínu. A je možné, že u něj zůstanou i poté, kdy ceny zase stoupnou. Na celkové hodnocení je ještě brzy, ale vinaři si už teď zahraniční zájem pochvalují.

Slábnoucí libra má ale i méně příjemné následky. Většina vinařského vybavení se dováží z Evropské unie, takže technika a dokonce i láhve a zátky teď stojí víc, než před pár lety.

Vinice v britském hrabství Cornwall|foto: Hardo Müller, CC BY-SA 2.0

Jak připomněl Maxwell, anglickým vinařům škodí také další neoblíbený jev. Teplejší počasí už několik let trvá i v září, a to pravděpodobně kvůli změně klimatu. Anglické hrozny jsou proto sladší. To, že v létě oproti průměru za minulé století méně prší, potvrzuje i britský meteorologický ústav. Léto podle jeho údajů přichází dříve a trvá déle. „Rozhodně zažíváme delší léta,“ říká Sam Linter, ředitel Bolney Estate, vinařství, které v Západním Sussexu vyrábí tichá vína od roku 1972 a šumivá od roku 2000.

Delší léta znamenají větší fenolovou zralost – chuťové molekuly ve slupce hroznů se lépe rozvinou. „Naše vína jsou díky tomu komplexnější,“ hodnotí Linter. Nedá se ale říct, že by úspěch anglických vín způsobil jenom výhodnější kurs a teplejší klima.

Anglického vína bude dvakrát tolik

Vinařství, která víno vyrábějí už dlouho, jako Bolney nebo Camel Valley v Cornwallu, přežila roky, kdy je nikdo neznal. Stály za tím hlavně investice do zařízení, zvyšování kvality vín a péče o zákazníky. Angličtí vinaři sice za své sekty získávají mezinárodní ceny od osmdesátých let, ale průlom pro ně znamenala až devadesátá léta, kdy některá vinařství přešla na typické šampaňské odrůdy.

Hodně větších vinařství chce využít své zlepšující se pověsti v zahraničí k tomu, aby rozšířily výrobu. Celková anglická produkce vína by se v příštích letech měla zdvojnásobit. Většinou přitom jde právě o šumivé víno. Z vinařství se stávají úspěšné firmy, píše ekonomický deník Financial Times.

Běžná láhev z vinařství Chapel Down stojí v britském supermarketu kolem 700 korun. To odpovídá průměrné ceně šampaňského. Význam má i to, že zákazníci mají zájem o britské výrobky. Průzkum z roku 2015 ukázal, že skoro čtyři pětiny dospělých ve Velké Británii věří, že je důležité kupovat lokální produkty.

Růžové šampaňské|foto: licence Creative Commons Attribution 2.0 Generic, uživatel FXR

Trendy pozorně sledují i malí producenti. Vinařství Ambriel v Západním Sussexu založili bratři Outhwaitové, bankéř a právník, v roce 2013. Jednou by chtěli vyrábět 40 tisíc láhví ročně, s expanzí ale nespěchají. Charles Outhwaite říká, že veřejnost se teď o anglické výrobce sektů aktivně zajímá.

Mrazy na začátku května vzbudily kvůli obavám, že by mohly ohrozit anglické vinice, překvapivou mediální pozornost. Ohledně Brexitu vinař Outhwaite tvrdí, že když nechá politiku stranou, souhlasí s Maxwellem: „Celkově by to pro náš obor mělo být pozitivní.“