Židé obklopení policisty, policisté obklíčení muslimy. Chrámová hora dál čeká na mír

Z obchůdku u jedné z bran do posvátného okrsku mešity al-Aksá zní muslimské modlitby a z prostoru mešity právě vyšla skupinka židů. Až když opustili bránu, dali se do modlení.

„Můžeme jít na Chrámovou horu jako jiní turisté, ale modlit se tam nesmíme. To by nás vyvedli, a dokonce by nás mohla zatknout izraelská policie. Podle práva je přitom v Izraeli svoboda náboženství. Policie ale má svá vlastní pravidla," stěžuje si mladý žid Pinchas, který prý chodí na Chrámovou horu, neboli do okrsku mešity al-Aksá, každý den.

Čtěte také

Turisté, respektive všichni nemuslimové, můžou na Chrámovou horu jen jedním speciálním vchodem. Jelikož se v posvátném okrsku nikdo kromě muslimů nesmí modlit, zabavují izraelští policisté u bezpečnostního rámu náboženské předměty, kříže, menory, bible, prostě cokoliv, co naznačuje, že se dotyčný na hoře modlit chce.

Policisté v obklíčení

Chrámová hora by měla být světovým střediskem míru a monoteizmu. Jehuda Glick

Přesto se spolu s turisty tlačí přes kontrolu i evidentní židovští aktivisté, kteří se nahoře pomodlit pokusí.

„Až budou nahoře, obklíčí je nejdřív kruh policistů. Policisty zase obklíčí kruh dozorců islámské správy mešity. A ještě tak před třemi lety by všechny tyhle dozorce obklíčili muslimové, kteří by na židovské aktivisty křičeli nadávky a plivali na ně," líčí složitou situaci na Chrámové hoře Eran Tzidkiyahu, izraelský student politologie, který po politicky napjatých místech v Jeruzalémě provádí.

Po výstupu do okrsku mešity al-Aksá je jasné, že Eran zná situaci velmi dobře. Židovští aktivisté mají v patách policisty, policisty zase sledují dozorci islámského vakfu, který okrsek spravuje. Všichni se navzájem natáčejí na kamery, aby v případě incidentu měli důkazy.

Výhradně pro muslimy

Jeruzalém, Chrámová hora|foto: Luboš Vedral, Dagmar Čížková

Před padesáti lety vytlačila izraelská armáda jordánskou a obsadila tak celý Jeruzalém včetně mešity al-Aksá. Následně vznikla dohoda, že na správě mešity se nic nezmění, a dodnes je tento stav známý jako Status quo.

„Obecná shoda byla, aby správa, dohled a odpovědnost za mešitu zůstala Jordánskému hášimovskému království. Jordánsko dodnes jmenuje zaměstnance a imámy a dává jim plat. Stejně tak platí náklady na údržbu," vysvětluje asistent jeruzalémského muftího Ibráhím Chalíl Awadalláh.

„Je to mešita. A žádné společné modlitby v ní nejsou dovolené. Výzvy k umožnění modliteb křesťanům či židům jsou porušením dohody z roku 1967. Vždy to byla mešita určená výhradně pro modlitby muslimské," říká Awadalláh. Status quo má vydržet až do konečného vyřešení postavení Jeruzaléma.

Středisko míru

Je to mešita. A žádné společné modlitby v ní nejsou dovolené. Chalíl Awadalláh

Židovské snahy o možnost modlit se na Chrámové hoře ale sílí. Jehuda Glick, rabín a poslanec Knesetu za stranu Likud, je známým aktivistou za otevření Chrámové hory všem.

„Na světě dnes spousta lidí věří v Bibli: židé, křesťané i muslimové. Chrámová hora by měla být světovým střediskem míru a monoteizmu. A i když se různí lidé modlí různými způsoby, měla by být Chrámová hora místem modlitby všech národů,” myslí si rabín.

Jehuda Glick je jedním z těch, kteří do okrsku mešity al-Aksá pravidelně vyrážejí. Nedávno si u vchodu na Chrámovou horu postavil kiosek jako svou poslaneckou kancelář. Protestoval tak proti tomu, že poslanci Knesetu a izraelští politici mají zákaz chodit na chrámovou horu i jako turisté.