Německý ministr financí Schäuble končí. Jižané ho nenáviděli, nástupce ale může být ještě horší

29. září 2017

Dosavadní německý ministr financí Wolfgang Schäuble zřejmě míří na post předsedy Bundestagu. Pětasedmdesátiletý politik je služebně nejstarším poslancem, ve Spolkovém sněmu zasedá od roku 1972 a ministrem financí byl od roku 2009. V Německu byl dlouhodobě nejpopulárnější, v jižní Evropě naopak často nenáviděný. Komentátoři se ale shodují, že bude nejspíš chybět i těm, kteří mu nemohli přijít na jméno.

„Finanční politiku eurozóny sice řídil tvrdou rukou, ale po jeho odchodu zůstane v oblasti jednotné evropské měny velká mezera,“ předvídá italský list Il Sole 24 Ore. „Svými osobnostními kvalitami a zkušenostmi zásadně ovlivnil evropskou finanční sféru, přestože se pro státy na okraji Evropské unie stal symbolem drastických škrtů a šetření,“ píše deník.

„Schäuble byl silně proevropský politik a určitě pro něj není snadné, že se nebude moci účastnit nové fáze evropské revoluce, kterou startuje francouzský prezident Macron. „Jeho současnou ideu samostatného unijního rozpočtu i postu celoevropského ministra financí je možné považovat za principy, které prosadil v Evropě právě Schäuble,“ píše Il Sole 24 Ore.

Cílem bude německá Evropa

Portugalský bulvární deník Público varuje, že Schäuble sice během finanční krize spoustě Portugalců ležel v žaludku, ale jeho nástupce může být ještě horší. „Svým nekompromisním postojem a ignorováním lidských tragédií i svou morální nadřazeností vůči údajně laxní a líné jižní Evropě ze sebe udělal ideální terč. Přesto s sebou jeho odchod paradoxně nepřináší pocit úlevy, ale naopak zvláštní nejistotu a strach z budoucnosti,“ píše deník.

Schäubleho nástupce vzejde nejspíš v komplikovaných koaličních jednáních z řad německé Svobodné demokratické strany FDP. Zatímco odstupující ministr coby klasický proevropský politik z éry Helmuta Kohla pořád ještě patřil ke generaci, které usilovala o vybudování evropského Německa, jeho nástupce bude možná usilovat spíše o německou Evropu,“ uzavírá list.

Ani ne čtyřicetiletý šéf FDP Christian Lindner ve srovnání s minulými volbami zdvojnásobil zisky hlasů

Také komentátor agentury Bloomberg Leonid Bershidský doporučuje lidem, kteří oslavují odchod jim nepopulárního ministra, aby s otevíráním šampaňského raději chvíli počkali. „Nástupce možná nebude tak striktní a principiální, ale jižní Evropa by neměla čekat, že se k ní začne chovat lépe. Dvojnásob to platí pro Řecko,“ píše Bloomberg.

Bershidský připomíná, že Schäuble byl mimo jiné ministrem vnitra, předsedou CDU, ředitelem úřadu spolkového kancléřství a jen těsně mu unikly posty prezidenta i samotného kancléře. Jen jeden z jeho předchůdců na ministerstvu financí pobyl v úřadu déle než on, a navíc jen o málo.

Přesvědčený ordoliberál

Vystudoval univerzitu ve Freiburgu, kde byl od 30. do 50. let hlavní filosofií takzvaný ordoliberalismus, tedy nauka, podle které nelze omezovat roli státu na minimum. Stát je prý nezbytný pro utváření trhu, který se sám od sebe ani nevytvoří, ani neudrží. Tento směr byl od 70. let na ústupu, ale na německé ekonomické myšlení nikdy neztratil vliv.

Schäuble jím byl navíc zasažen ve svých formativních letech. Postupně se přikláněl stále více na stranu řádu a státního dirigismu. Svému bratrovi podle Bloombergu jednou přiznal, že čím je starší, tím vidí kapitalismus skeptičtěji.

Byl daleko spíše ústavním právníkem než ekonomem a jeho hlavním cílem bylo zachování kontinuity. Po Kohlově vynuceném odchodu v roce 1998 stanul po boku Angely Merkelové, která ho předtím dokonale politicky vyšachovala ze hry o post kancléře.

Wolfgang Schäuble v roce 1989 ještě jako spolkový ministr vnitra

Podle agentury Bloomberg ale Schäubleho éra ještě zdaleka nekončí. Nyní bude z postu šéfa Bundestagu Merkelové pomáhat ještě víc než dřív, protože ve Spolkovém sněmu usedl konglomerát nacionalistů, radikálů a dalších frakcí, které odmítají kancléřku. „Mít vliv na zasedání sněmu bude teď velmi důležité. Schäuble je pevný jako skála a vyzařuje přirozenou autoritu,“ poznamenal šéf FDP Christian Lindner, jeho pravděpodobný nástupce v resortu financí.

Rozpočtová nekázeň se bude trestat

Fakt, že je Merkelová ochotná svého věrného ministra přesunout, svědčí o tom, že myslí vážně takzvanou koalici „Jamajka“ s FDP a Zelenými. Resort financí nejspíš připadne FDP, která získala ve volbách více hlasů a o toto ministerstvo jevila zájem už během kampaně. Naneštěstí pro Řecko jsou prý ovšem kandidáti této strany stejně tvrdí jako Schäuble, možná ještě tvrdší.

„Strana je ideologicky neoliberální a šmahem odmítá fiskální balíčky, odepisování dluhů, rozpočtové schodky a zejména přesuny německých peněz do jiných evropských zemí,“ píše Bloomberg. FDP své postoje vysvětluje jednoduše a prakticky stejně jako odcházející ministr financí: je to prý otázka principu.

Schäuble ovšem dokázal uzavírat i kompromisy. Jedním z nich byl Evropský stabilizační mechanismus. Ten ale FDP z duše nenávidí a odmítá ho coby údajně nečestný finanční trik. Svobodná demokratická strana místo toho hodlá trestat evropské země, které nedodržují rozpočtovou kázeň. Schäuble je naproti tomu jakžtakž nechal proklouznout. Partneři časem jeho odtažitý styl akceptovali, a naučili se s ním komunikovat.

S ministrem za FDP to může být daleko těžší. Zejména po nástupu do úřadu může vystupovat coby horlivý bojovník za své zásady a nikoli ochránce tradičního pořádku jako Schäublex. „Je pravděpodobné, že v jižní Evropě se za odcházejícím ministrem budou záhy ohlížet s nelíčenou nostalgii,“ končí Bloomberg.

autor: rma
Spustit audio