Daniel Veselý: Koho zajímá osud barmských muslimů?

2. říjen 2017

Svět mlčky přihlíží drastické perzekuci barmských Rohingů, které barmská armáda vyhnala do Bangladéše. Rangún se během vojenských operací dopustil otřesných zločinů, včetně vypalování celých vesnic, znásilňování a vražd nezletilců.

Ač se jedná o nejhorší etnickou čistku od kosovské krize, v tuto chvíli se zdá, že tragický osud Rohingů leží na srdci pouze několika muslimským zemím. Etnické násilnosti v Rakhinském státě a vlažná reakce mezinárodního společenství jsou názornou ukázkou toho, že altruismus nehraje v mezinárodních vztazích žádnou roli.

Barmské ozbrojené složky během jednoho měsíce vyhnaly z domovů více než 430 tisíc Rohingů a neoficiální zdroje hovoří o třech tisících mrtvých. V chudém Bangladéši nyní živoří téměř tři čtvrtě milionu rohingských uprchlíků, které sužuje kritický nedostatek léků, potravin a pitné vody. Vážnost situace dokreslují obavy OSN z vypuknutí epidemie nakažlivých chorob.

Vzpurný Rangún

Přestože se roznětkou etnické čistky stal hromadný útok rohingských militantů na barmské policejní stanice, reakce ozbrojených sil byla eufemisticky řečeno neadekvátní, neboť postihla zejména civilisty. Exodus Rohingů navíc symbolizuje skutečnost, že před státním terorem uprchly především děti.

Svět mlčky přihlíží drastické perzekuci barmských Rohingů

Barmská lídryně Aun Schan Su Ťij, jež nezadržitelně ztrácí mezinárodní respekt, mlží, když šmahem odmítá důkazy o etnické čistce. Snaha Rangúnu vykreslit Rohingy jako bengálské imigranty z Bangladéše, kteří nemají v Barmě co pohledávat, neobstojí před reálnými fakty.

Sami Rohingové se považují za potomky arabských obchodníků, kteří do Barmy přišli v 8. století. Navíc historikové předložili důkazy, že Rohingové zde žili již v 18. století. Systematická perzekuce barmských muslimů trvající desítky let není výplodem fantazie, nýbrž reálnou skutečností.

Analogie s etnickou krizí v Kosovu je poměrně ilustrativní, přestože existují zásadní odlišnosti. Zatímco v Kosovu se zločinů na civilistech dopouštěli jak srbští vojáci, tak kosovští povstalci, rohingští vzbouřenci útočili výhradně na symboly státní moci.

Svět mlčky přihlíží drastické perzekuci barmských Rohingů

Pokusy o diskreditaci rohingské kauzy selhaly, jelikož zvěsti o napojení povstalců na islámské fundamentalisty se nepotvrdily. Kořeny etnické a náboženské nesnášenlivosti v Rakhinském státě hledejme spíše v buddhistickém nacionalismu, jehož pravá tvář není zdaleka tak mírumilovná, jak by se mohlo zdát.

Mezinárodní pokrytectví

Reakce západního společenství na etnické násilnosti v Kosovu byla nekompromisní, přičemž viník byl tvrdě potrestán. Avšak postoj mezinárodní komunity vůči barmské muslimské menšině je hrubě netečný, a to zejména proto, že Rangún se těší podpoře značně nesourodé skupiny států, jako jsou Čína, Rusko, Indie, Spojené státy, Ukrajina nebo Izrael.

Svět mlčky přihlíží drastické perzekuci barmských Rohingů

Případná humanitární intervence tedy nepřipadá v úvahu, neboť její realizace by narazila hned na několik vet v Radě bezpečnosti. Otázkou ale zůstává, do jaké míry by byl hypotetický humanitární zásah úspěšný, vždyť dějiny oplývají varovnými signály. Pronásledovaní Rohingové nalezli zastání u několika muslimských zemí v čele s Erdoganovým Tureckem.

Je paradoxní, že Ankara, jež se tvrdošíjně brání kurdským snahám o sebeurčení, poslala do Rakhinského státu humanitární pomoc a mobilizovala veřejné mínění v islámském světě. A třebaže Turecko a další muslimské země sledují své partikulární zájmy, jejich postoj vůči tragédii barmských muslimů staví mezinárodní společenství do značně nepříznivého světla.

Spustit audio