Alexandr Mitrofanov: Volba prezidenta v Rusku a v Česku. Nebe a dudy
Na včerejší konferenci Rusko a střední Evropa na Masarykově univerzitě v Brně zaznělo během závěrečného kulatého stolu téma odlišnosti Ruska a středoevropského prostoru jako základu pro pochopení vzájemných vztahů.
Názorné ukázky rozdílnosti najdeme v politice. Rusko i Česko zažijí v příštím roce přímou volbu hlavy státu. Máme přehled o našich kandidátech a jejich přípravách. Zpravidla běží v rámci standardních procedur. Relevantní uchazeči svou činnost průhledně financují a snaží se ve volné soutěži o přízeň voličů.
Výjimku tvoří Miloš Zeman, který tvrdí, že kampaň nevede, ale nepřetržitě jezdí do krajů, kde mu občané slibují, že ho budou volit. Když mu odmítl tuto skrytou kampaň uhradit zlínský hejtman Jiří Čunek, Zeman na Zlínsko nejel.
Každý nepředpojatý občan však chápe, v čem spočívá Zemanův trik. Informují o tom média. I z příslušného státního úřadu vzešel požadavek zahrnout tyto výjezdy do volební kampaně, což Hrad odmítl.
V české společnosti zároveň nevzniká ani náznak podezření, že by byla příprava voleb hlavy státu omezována či dokonce řízena nějakým politickým aktérem ve svůj prospěch. Rovněž tak není součástí debaty podezření či dokonce jistota, že výsledky voleb budou upraveny v zájmu jednoho z kandidátů.
Jiný svět
Jinak je to v Rusku. S faktem, že se budou výsledky volby prezidenta – i každé jiné volby – falzifikovat, se pracuje běžně. Je to součást povědomí nejen politických technologů, kteří mají podvody zajistit, ale také voličů, jejichž většina považuje tento stav za neměnný, protože „nahoře tak rozhodli“.
Padělání výsledků má dvě fáze. Byly mnohokrát popsány občanskými pozorovateli s připojením faktických důkazů včetně videomateriálů. První fáze je záměrné dovážení skupin voličů vyslaných státní mocí do většího počtu volebních místností. Typicky se používají vojáci a jiní příslušníci státních ozbrojených složek převlečení do civilu.
Druhou fází jsou přímé podvody s volebními lístky. Určení pracovníci volebních komisí provádějí vhození hromadně připravených lístků s označením jména kandidáta, který byl nařízen shora. Ve volebních komisích jsou touto prací úkolováni obvykle učitelé a příslušníci dalších profesí závislých na státním rozpočtu.
Byly opakovaně popsány případy, kdy se předseda volební komise během nebo po hlasování zamykal s volební urnou a odmítal kohokoli vpustit. Nic z toho se ale z ruských většinových médií nedozvíte.
Před hlasováním však běží přípravná kampaň, v níž Putinův úřad určuje, komu dovolí zúčastnit se závodu o Kreml. Je předem vyloučen reálný opoziční kandidát, jak se to stalo Alexeji Navalnému. Letos se ale rozhodlo, že ve hře musí být někdo s liberálnějšími názory, aby se Putinovo zvolení mohlo prodávat v zahraničí jako výsledek konkurence.
Připravuje se bývalá hvězda šoubyznysu, nyní novinářka Xenie Sobčaková, která na zvolení nemá sebemenší šanci, byť je Putinovou známou z dob, kdy sloužil u jejího otce, petrohradského primátora.
Daly by se najít i další příklady naprostých odlišností. Rusko je jiný svět.
Autor je komentátorem deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
