Rozdělení federace a československý humor. Může být aktuální i po 25 letech?

14. říjen 2017

Z pochopitelných důvodů jsme se nemohli věnovat dvěma velmi frekventovaným žánrům: kreslených vtipům (a karikaturám) - těžko je převypravovat - a anekdotám.

Co se týče anekdot (ty se bez živého publika obtížně reprodukují), vedle zbrusu nových se v oběhu zhusta znovuobjevovaly i ty normalizační, které si utahovaly ze slovenské federální věrchušky, jmenovitě z pánů Husáka a Bilaka. Nové verze zpravidla pouze vyměnily jména, případně v nich ještě došlo k drobnému posunu v reáliích.

Na dobu a vlastní tvorbu z námi sledovaného období vzpomíná v rozhovoru satirik, moderátor a zpěvák Milan Markovič, jeho vzpomínky jsou doplněny ukázkami ze dvou scének a dvou písní. Jsou aktuální i v jiném prostředí a po pětadvaceti letech.

S rozdělením Československa a vztahy mezi oběma národy souvisí také ukázka z dialogu Miloslava Šimka a Jiřího Krampola Nebojsa.

Do okénka „Kouzlo nechtěného“ jsme zařadili čtení z otevřeného dopisu filosofa Ivana Svitáka Vladimíru Mečiarovi. Sviták – jedna v výrazných osobností roku 1968 – odešel do exilu ihned po srpnové okupaci. Po listopadu 1989 se vrátil a v červnových volbách roku 1992 byl za Levý blok zvolen do Federálního shromáždění.

Nutno doplnit, že Levý bok byl volební koalice z roku 1992, která se skládala z Komunistické strany Čech a Moravy a drobných levicových subjektů. Ve svém otevřeném dopise, uveřejněném těsně po volbách, prokazuje naprostou politickou i společenskou mimoběžnost s probíhajícími událostmi.

Egon Bondy

V okénku dále uveřejňujeme také dvě básně Egona Bondyho, undergroundového marxistického filosofa a spisovatele, který Levý blok v této době podporoval. Básně jsou vybrány ze sbírky Ples upírů, která shrnuje jeho poetickou tvorbu z této doby.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio