Rakousko zvolilo nejmladšího ministra v Evropě. Sebastian Kurz zažívá strmou cestu na vrchol

V rakouských parlamentních volbách zvítězila lidová strana ÖVP. Získala zatím 31,4 procent hlasů a vede ji teprve jedenatřicetiletý dosavadní ministr zahraničí Sebastian Kurz. Dosud nejmladší adept na funkci rakouského kancléře i nejmladší stávající evropský ministr zahraničí pochází z vídeňské čtvrti Meidling, kde žije dosud. Po absolvování gymnázia nastoupil základní vojenskou službu a po té začal studovat práva na vídeňské univerzitě. Studia však opustil a vstoupil do politiky. Velmi úspěšně.

V roce 2009 byl Kurz zvolen předsedou mládežnické organizace rakouských lidovců, o rok později už zasedal ve víděňské městské radě. Následující rok byl jmenován do nově založeného úřadu státního tajemníka pro integraci na ministerstvu vnitra, kde se zabýval otázkami integrace přistěhovalců do rakouské společnosti.

Na podzim 2013 byl zvolen do parlamentu, když zvítězil s nejvyšším počtem přímých hlasů ze všech poslanců. V prosinci byl pak jmenován do vlády a stal se nejmladším evropským ministrem zahraničí. V této funkci prosazoval, aby migranti zachránění ve Středozemním moři byli rovnou umisťováni v táborech v Tunisu a Egyptě.


Výsledky, které zveřejnilo rakouské ministerstvo vnitra zatím nezahrnují rekordních 900 tisíc korespondenčních hlasů, z nichž 300 tisíc jsou hlasy voličů v zahraničí. Po jejich sečtení se ale změna neočekává. Právě tito voliči tradičně volí lidovce nebo stranu Zelených a ÖVP by mohla ještě o pár desetin posílit. Na druhém místě jsou zatím sociální demokraté z SPÖ úřadujícího spolkového kancléře Christiana Kerna a na třetím Svobodná strana Rakouska (FPÖ).

V roce 2015 předložil parlamentu novelu zákona zakazující financování mešit a muslimských spolků ze zahraničí. Její součástí bylo i zavedení vysokoškolského teologického studia islámu a právo na duchovní péči v armádě a ve vězeních a nemocnicích. Novela byla v únoru téhož roku parlamentem schválena.

Rok na to zorganizoval Kurz iniciativu, v jejímž důsledku byla imigrantům uzavřena západní balkánská trasa. Srbsko a Makedonie uzavřely hranice a tok uprchlíků a migrantů přicházejících touto cestou se prakticky zastavil. Přesunul se na středomořskou trasu, která je z hlediska počtu úmrtí běženců nejproblematičtější a míří do Itálie.

1. června 2017 se pak stal předsedou ÖVP. Aby mohl prosadit svůj záměr stranu reformovat směrem k větší otevřenosti, dát jí charakter hnutí zajímavého i pro nečleny strany, své předsednictví podmínil získáním širších kompentencí, a měl tak možnost ovlivnit i krajské organizace strany. Uspořádání předčasných voleb inicioval právě Kurz.

Výsledkem jeho strmé kariéry je letošní vítězství v rakouských volbách.

Tlak na Merkelové migrační politiku

Nad otázkami, co bude případné kancléřství Sebastiana Kurtze znamenat pro mezinárdní vztahy v v Evropě, pro Česko i samotné Rakousko se zamýšlí redaktor Lidových novin a odborník na rakouskou politiku Robert Schuster.

„Kurzova politika bude vzhledem k jeho mládí pravděpodobně neortodoxní ve smyslu snahy změnit doposud kabinetní charakter vládní politiky směrem k větší otevřenosti rozhodovacích procesů s větším zapojením veřejnosti. To ostatně sliboval i voličům. Přesto ale bude muset brát ohled na koaliční partnery a nebude to nejspíš tak jednoduché, jak si samotný Kurz představuje," říká Schuster.

Pokud jde o jeho časté srovnávání s francouzkým prezidentem Emmanuelem Macronem, shodu lze podle Schusterova názoru očekávat spíše ve způsobu přístupu generačně blízkých politiků. „Macron akcentuje spolupráci užšího jádra Evropské unie. Pozice Rakouska je v tomto směru tradičně zdrženlivá. Rakouští lidovci a Kurz naopak trvají na principu, že v EU mají všichni stejný hlas a právo veta," dodává expert.

S visegrádskou čtyřkou Kurze pojí podle Schustera společné postoje k migrační vlně. „Rakousko ale uvažuje v širším záběru zahrnujícím i spolupráci s Německem. Postoje rakouských lidovců jsou k politice Angely Merkelové kritické, což platí i lidovcích německých. Ti mohou vyvinout tlak na Merkelovou, aby svou politiku zejména v otázce migrantů posunula doprava. Záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace v Německu. Pokud jde o vztahy česko-rakouské, v otázce Temelína změny neočekávám, " říká Schuster.

Sebastian Kurz
autoři: rsc , Radiožurnál
Spustit audio