Jan Fingerland: Rakouští muslimové se cítí jako fackovací panáci

Zdánlivá podobnost není náhodná, vždyť jde o dvě německy mluvící země v centru Evropy. I do Rakouska proudili od 60. let gastarbeitři z Turecka a dalších muslimských zemí, i sem dorazili uprchlíci nebo přistěhovalci z Balkánu, včetně obyvatel Bosny, Kosova a Albánie. Také Rakousko bylo zasaženo migrační vlnou posledních let, od roku 2015 sem přišlo 100 tisíc lidí, většinou muslimského vyznání.

Rakousko je Rakousko

Důležité jsou odlišnosti. Zatímco německá AfD je relativně nová, rakouští Svobodní jsou strana takříkajíc tradiční, už stačila být i ve vládě. FPÖ také protiislámskou a protiimigrační kartou hraje už dlouho. Například už v polovině 90. let Svobodní bojovali proti stavbě mešity v Rakousku s tím, že nejdříve se musí postavit také kostel v Saúdské Arábii, bez ohledu na to, zda se to týká vnitrorakouských poměrů. A především, německá AfD obdržela necelých 13 procent voličských hlasů, zatímco rakouská FPÖ asi 27 procent, tedy dvakrát více.

A v neposlední řadě, AfD zůstane v německém případě před branami vládní moci, a zřejmě i mimo „slušnou společnost“, zatímco rakouští Svobodní mají slušnou šanci (opět) vstoupit do vládní koalice.

Rakouská strana FPÖ (Svobodní) a její předseda Heinz-Christian Strache|foto: ČTK/AP, Ronald Zak,ČTK

A v tom je poslední, ale skoro nejdůležitější odlišnost – zatímco německá CDU považuje přijímání uprchlíků za správnou a v zásadě zvládnutou věc, rakouští lidovci se v otázce imigrace vyjadřovali velmi kriticky. Tvrdit, že v Německu, tak v Rakousku zvítězili křesťanští demokraté, tedy není přinejmenším v otázkách imigrace a islámu pravda.

Muslimové se diví

Rakousko, podobně jako Německo, nehlasovalo jen o imigrační a uprchlické politice, ale i o vztahu k již dříve usazeným muslimům. Tamní muslimská komunita čítá asi 700 tisíc osob z necelých 9 milionů obyvatel, tedy něco kolem 8 procent. Jde přitom o velmi rozmanitou a nejednotnou skupinu obyvatel rozdílného etnického původu, ale i s rozdílnými kulturními a náboženskými představami.

Muslimská komunita v Rakousku čítá asi 700 tisíc osob|foto: ČTK, Zdeněk Polák,ČTK

Asi polovina rakouských muslimů se nepovažuje za příliš zbožné a obecně je tamní komunita považována za v evropských měřítcích spíše lépe integrovanou. Přesto hrála v předvolební debatě otázka islámu překvapivě silnou roli – překvapivě vzhledem k slušnému hospodářskému růstu a relativně vysoké bezpečnosti. I vítězný Sebastian Kurz se vydával za ochránce státních hranic a bojovníka proti politickému islámu, a není to tedy žádný rakouský dvojník Angely Merkelové.

Lidovci odhalili tvář

Například krátce před volbami byla publikována zpráva, podle které třetina vídeňských mešit torpéduje integraci. Jenže studie se zabývala jen 16 ze 400 vídeňských mešit a zadala si ji právě Rakouská lidová strana. Představitelé rakouských muslimů proto vyjadřují zklamání nad populistickou atmosférou, která se podle nich kolem otázky soužití s islámem vytvořila.

Sebastian Kurz. V jedenatřiceti letech vítěz rakouských voleb|foto: ČTK/AP,ČTK

Krátce před volbami také začal platit zákon zakazující zahalování tváře na veřejných místech. Nejvíce se sice mluvilo o případu muže, který coby chodící reklamní žralok musel sejmout svou masku a zaplatit pokutu 150 euro, ale každý ví, že ve skutečnosti se zákon týká burek a jiných podobných oděvů. V muslimských zemích se více píše o ženách, které rakouská policie donutila na ulici odhalit si tvář.

Tuto legislativu zaměřenou na tlak na přišedší cizince prosadila ještě vláda vedená sociálními demokraty, a zahrnuje i povinnost přistěhovalců účastnit se integračních kurzů a podílet se na veřejných pracích. Úspěch ve volbách místo ní ovšem slavily strany, které slibovaly ještě větší přísnost.