Evropa má zásadní potíže, poukazují na to výsledky voleb

18. říjen 2017

„Společný evropský projekt dnes ovlivňují čtyři zásadní trendy a změní ho, ať už se to evropským lídrům líbí nebo ne,“ píše v magazínu American Interest americký politolog a bezpečnostní expert polského původu Andrew Michta. Společná Evropa má dnes závažné obtíže.

Volby v Německu ukázaly, že tamní politická scéna je rozdrobenější, než kdokoli čekal. V Rakousku skončily volby přesvědčivěji, ovšem za cenu vládního angažmá strany Svobodných. „Zima se blíží a začíná být patrný politický azimut, který ovlivní nejen plány eurokratů, ale i bezpečnost, politiku, etnickou skladbu a kulturu Evropy,“ píše American Interest.

První trend je zřejmý: ideu federativní Evropy nahradila Evropa vícerychlostní. Přitom se všichni tváří, že to bude tatáž jednotná Evropa a nikoli Evropa poznamenaná ekonomickými propastmi, migrační krizí, nacionalismy a kulturními změnami. Evropské elity dál opakují, že potřebujeme „více Evropy“. To ale svědčí jen o jejich neschopnosti slyšet hlasy, které se v posledních letech probudily a sílí napříč kontinentem.

Druhým faktorem, který ovlivní Evropu na desetiletí, je migrace. Již nyní přivodila štěpení Evropské unie na západní a východní část, které se v postoji k běžencům nemohou dohodnout a nedohodnou. „Evropa si také neumí přiznat pravdu, že její dnešní jižní hranice nevede Středozemním mořem, nýbrž územím Sahelu, tedy pásem vedoucím napříč Afrikou jižně od Sahary. Evropská unie nedokáže deportovat ani ty, jimž azylovou žádost zamítla. Kontinent čeká růst nelegální diaspory, která bude nadlouho přežívat v šedé zóně unijní ekonomiky, tvrdí Andrew Michta.

Evropa bez kvalitních obranných systémů

Třetím problémem je dlouhodobá neschopnost Evropy vytvářet funkční obranné struktury. Evropské země se sice dušují, že navýší příspěvky na zbrojení v rámci NATO na dvě procenta HDP, postoj občanů i vlád evropských zemí k obraně je ale stále liknavý.

Reálné přípravy podniká pouze Pobaltí, Polsko a Rumunsko. Z geostrategického hlediska přitom na jižním křídle NATO dochází k zásadní změně, píše American Interest. Turecko tam bezostyšně demontuje Atatürkovo dědictví. A ještě hůře, progresivní islamizace klíčového hráče v NATO ohrožuje Evropu další migrační vlnou.

Separatismus a nacionalismus

Čtvrtým problémem je nástup separatismu, který se nejnověji projevil v Katalánsku. Dekády multikulturní politiky v západní Evropě podle Michty nevytvořily panevropsku identitu. Místo toho skončily agresivním návratem nacionalistických a separatistických hnutí. Postiženější bude v tomto ohledu západní Evropa, kde žijí daleko větší náboženské a etnické menšiny a imigrační komunity.

Cesta, kterou urazil evropský projekt od konce studené války, se uzavírá. Idea smluvně organizovaného společného ekonomického prostoru, který se postupně změní v kvazifederální superstát, je u konce s dechem. A nestalo se tak v důsledku vnějších tlaků, války nebo krize. Jen vyšlo najevo, že nápad nahradit národní zájmy bruselskou byrokracií je stejně fantastický jako myšlenka zavést euro a nechat fiskální politiku v rukou členských zemí, píše sarkasticky politolog Andrew Michta v magazínu American Interest.

autor: rma
Spustit audio