V Unii bude rozhodovat eurozóna. Šance na přijetí eura ale po volbách klesla, říká ekonom Zahradník

24. říjen 2017

Sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO a už třetím dnem jedná o možném sestavení vlády. Na finančních trzích se to ale výrazněji neprojevilo, kurz koruny zaznamenal jen kosmetické změny. „Trhy vyčkávají. Stále ještě nevíme, jak bude vypadat vládní koalice a možné varianty se velmi liší. Spojení hnutí ANO, ODS a STAN by trhy akceptovaly, ale ke koalici ANO, ČSSD a KSČM už by tak tolerantní nebyly,“ předpovídá ekonom Petr Zahradník.

Česká ekonomika je podle něj ve velmi dobré kondici, podle některých ukazatelů je dokonce nejlepší v Evropské unii. „Otázkou je, do jaké míry se na tom podílela vláda. Loňský přebytkový rozpočet a zlepšení hospodaření je vykoupeno velmi nízkou mírou veřejných investic,“ podotýká.


Ještě před deseti lety byly investice do infrastruktury ve výši čtrnácti procent rozpočtových výdajů kritizovány jako příliš nízké. Dnes jsou to čtyři procenta.Petr Zahradník

Stát totiž podle Zahradníka neumí zacházet s penězi, které má k dispozici. „Množství prostředků poskytuje Evropská unie, my je ale nejsme schopni nejen utratit, ale ani je alokovat do oblastí, které jsou z hlediska perspektivního rozvoje ty nejlepší,“ upozorňuje ekonom České spořitelny.

Jsme závislí na Unii

Zároveň připomíná, že od začátku členství jsme z evropských fondů získali více než 700 miliard korun. Dotace samy o sobě nic nekorumpují ani nedeformují, problémem je v tomto směru charakter lidí, kteří s nimi pracují.

Členství v Unii podle něj prospívá i české obchodní bilanci, která je od roku 2004 trvale přebytková, a to zhruba o osm procent HDP. „Devadesát procent exportu jde do Evropské unie. Pokud by nám zítra zavřela dveře, tak se naše ekonomika zhroutí,“ zdůrazňuje.

Logo

Rozhodovat bude eurozóna

Důležitá je pro nás také otázka přijetí eura. Ve vícerychlostní Evropě se totiž o klíčových věcech bude s velkou pravděpodobností rozhodovat na platformě eurozóny. A to nejen v záležitostech společné měny, ale i v sociální a infrastrukturní oblasti.

Podle Zahradníka ale pravděpodobnost přijetí eura po sněmovních volbách klesla. „V Unii jsme přitom vnímaní jako země, která by měla euro přijmout jako první. Maastrichtská kritéria splňujeme, kromě ustanovení kurzového mechanismus ERM II. Je to technikálie, která ale vyžaduje politické rozhodnutí. A k němu se nemáme,“ uzavírá.

Co vyčítá končící vládě? Co očekává od té příští? A jak bojovat proti daňovým podvodům? Poslechněte si celé Interview Plus >>
autoři: ert , Michael Rozsypal
Spustit audio