Robert Schuster: Česko, Německo, Rakousko. Kdo bude mít dřív vládu?

V Česku se hlasovalo teprve minulý víkend a ačkoli zatím proběhnuvší rozhovory mezi politickými stranami ještě nemají charakter oficiálních koaličních jednání, uskutečnilo se již několik prvních schůzek, jež sloužily k vzájemnému oťukání, případně k vymezení pozic.

V Německu, kde se volilo již před měsícem, jsou jenom o něco málo dál. Tam se oficiální vyjednavači poprvé sešli koncem minulého týdne a realisté odhadují, že vláda tvořená čtyřmi různými subjekty spatří světlo světa až začátkem příštího roku.

Zatím nejdál jsou, zdá se, Rakušané, kde se volilo týden před Českem, ale již teď se rýsují celkem jasné obrysy budoucí koaliční vlády. S největší pravděpodobností ji vytvoří vítězní konzervativní lidovci dosavadního ministra zahraničních věcí Sebastiana Kurze spolu s protestní stranou Svobodných.

Sebastian Kurz a Heinz-Christian Strache, pravděpodobní partneři v rakouské koaliční vládě|foto: ČTK/AP, Ronald Zak,ČTK

Před několika dny tam začala oficiální koaliční jednání, a to s rychlostí, která může být překvapivá. U jednacího se stolu se sešly dvě strany, které již během nedávné kampaně vykazovaly relativně vysokou míru shody.

Pověst dobrého vyjednavače a taktika

Platí to hlavně u migrační politiky, kde se stanoviska lidovců a Svobodných lišila pouze v detailech. V jiných důležitých oblastech nebude nalezení konsensu tak jednoduché. Platí to například o budoucí rozpočtové politice. Konzervativci sice tradičně propagovali úsporný stát, ale pod Kurzovým vedením se jejich důraz na šetrnost ještě zvýšil.

Naproti tomu Svobodní jsou, pokud jde o veřejné peníze, tradičně velkorysejší a voličům například slibovali zvýšení důchodů a minimální mzdy. Možná ale největší překážkou by mohl být postoj vlády vůči Evropské unii.

Sebastian Kurz a Heinz-Christian Strache, pravděpodobní partneři v rakouské koaliční vládě|foto: ČTK/AP, Ronald Zak,ČTK

Lidovec Kurz trvá na tom, že musí být proevropská, a to nejenom s ohledem na blížící se rakouské předsednictví v Evropské unii v druhé polovině příštího roku. Rád by proto přiměl Svobodné, aby v Evropském parlamentu opustili frakci, v níž udává tón šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová.

A odmítavě se staví i k návrhům Svobodných, aby se Rakousko připojilo k Visegrádské skupině a zařadilo se tak po bok zemí, jež odmítají nejenom dosavadní unijní přístup k řešení migrační krize, ale vymezují se vůči bruselskému centralismu. Dosavadní ministr zahraničí Kurz naproti tomu nechce, aby Rakousko ztratilo vazbu na oba hlavní tahouny budoucího uspořádání v EU, Německo a Francii.

Pravděpodobný příští rakouský kancléř nasadil nejenom vysokou laťku, jíž bude muset jeho vládní partner přeskočit, ale i vysoké tempo, protože do Vánoc chce mít vládu pohromadě.

V sázce je jeho pověst dobrého vyjednavače a politického taktika. Takže nakonec uvidíme, jestli bude snazší vytvořit v Rakousku novou vládu, než bylo na jaře 2016 uzavření tak zvané Balkánské trasy, při níž stál Sebastian Kurz za dirigentským pultem.