Daniel Veselý: Volby zrcadlí prohlubující se deziluzi z české politiky

Zdá se, jako by neblahý trumpovský efekt, jehož podstatou je svalnatý populismus, nalezl silnou odezvu i v české kotlině. Deziluze a frustrace jdoucí ruku v ruce s oprávněnou nedůvěrou vůči sterilním tradičním stranám se z 60 procent přetavila na volání po změně, jež lze však vnímat jen jako marné máchovské volání.

Nešťastná sázka na populismus

Vítězné hnutí ANO, které je prázdným, leč úspěšným marketingovým trikem populistického magnáta, za sebou nemá žádnou tradici; stojí na vrtochu pohádkově bohatého muže, podle něhož je záležitosti státu nutno spravovat jako firmu, tedy jedině tak, jak určí on sám. Díky reportáži novinářky Saši Uhlové z vodňanské drůbežárny ale víme, jak špatně by taková správa věcí mohla vypadat.

Symptomatický je též fakt, že Babiš drtivě zvítězil navzdory četným skandálům, lžím a podezření z dotačního podvodu. A samotná představa, že by právě on mohl setnout hlavu korupční hydře, vzbuzuje jen hořký úsměv. Jako by česká veřejnost v tomto ohledu citelně otupěla a svou naději odevzdaně vložila do rukou nezodpovědného politického eskamotéra.

Andrej Babiš|foto: ČTK, Ondřej Deml,ČTK

Na vině je selhání tradičních stran

Propad systémových politických stran, zejména ČSSD, je ale celkem pochopitelný. I když česká ekonomika alespoň podle makroekonomických ukazatelů nezažívá žádné otřesy, znechucení politickou scénou není nic nového pod sluncem, nýbrž setrvalý stav. A právě zde vidíme zřetelný podpis tradičních politických seskupení.

Současná ČSSD se v očích mnohých voličů stala rozpolceným politickým subjektem, neboť někteří její čelní představitelé rezignovali na tradiční sociálnědemokratické ideje a naskočili na populistickou a protiimigrační vlnu.

ČSSD však protiimigračně naladěné voliče nezískala a patrně naopak ztratila i spoustu svých skalních příznivců. Její lídři nyní mohou zpytovat svědomí a sypat si popel na hlavu, avšak kontinuální pád největší levicové strany jen stěží zastaví.

ČSSD po oznámení volebních výsledků|foto: ČTK, Michal Kamaryt,ČTK

Není příliš divu, že se TOP 09 do sněmovny dostala jen s odřenýma ušima, vždyť Miroslav Kalousek je pro mnohé voliče symbolem drastických škrtů v době ekonomické recese. A třebaže se ODS umístila na druhém místě, uvnitř strany to vře a do popředí se dere populistický glosátor Václav Klaus ml., který by se spolupráci s "anonisty" patrně nebránil.

Optimismus a skepse

Úspěch České pirátské strany lze považovat snad za jediný optimistický moment letošních voleb, avšak opatrnost je vždy na místě. Není totiž vyloučeno, že idealističtí Piráti ve vysoké politice narazí na nemilosrdnou politickou realitu, kde se pod tíhou nevyhnutelných kompromisů mohou jejich předvolební sliby vytratit jako pára nad hrncem.

Vstup Okamurovy SPD do Poslanecké sněmovny je však smutnou vizitkou české společnosti, jež z nemalé části podlehla iracionální konspiraci o muslimské invazi. A pokud existuje názorová shoda mezi Tomiem Okamurou a Milošem Zemanem na migraci a boj proti terorismu, je tato skepse více než oprávněná.

Představitelé Pirátů|foto: ČTK, Vít Šimánek,ČTK

A naprostý propad Strany zelených je dokladem toho, že racionální argumentace, slušný politický program a akcentace zásadní hrozby, jíž dnes lidstvo jako celek čelí, není na pořadu dne. A to je snad nejsmutnější vzkaz českého voliče, pro nějž se marketingový klam stal náhražkou za realitu.