Katalánsko vyhlíží volby. Radikálnost Puigdemonta spojuje prošpanělské proudy, říká expert

V neděli se v Barceloně konala demonstrace za jednotu Španělska. Podle vedoucího Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě, profesora Víta Holuši, celý vývoj potvrzuje rozdělenost většinové katalánské společnosti. Ukázaly to nejen výsledky referenda z roku 2014, ale i z toho letošního, kdy pro nezávislost hlasovalo 70 z celkového počtu 135 poslanců.

Teď bude do regionálních voleb takové intermezzo. A bude velmi záležet na tom, jak tvrdě budou obě dvě strany toho sporu postupovat.Vít Holuša

Pozice lídra separatistické koalice Carlese Puigdemonta, je poměrně silná, věří Holuša. Podařilo se mu totiž integrovat různé proudy katalánského separatismu. Zároveň ale může eskalace kroků vedoucích k vyhlášení nezávislosti pomoci ke sjednocení poměrně roztříštěné opozice. „Takže takovým kouzlem nechtěného nebo nezamýšleným důsledkem radikálního postupu Puigdemonta může být právě větší spolupráce těch jinak docela rozdílných prošpanělských proudů,“ říká Holuša.

Jako poměrně silné argumenty pro setrvání Katalánska v jednotném Španělsku, vidí Holuša hrozbu izolace regionu i případnou ztrátu členství v Evropské unii. „Je třeba říci, že separatisté postavili svoji kampaň právě na tom, že Katalánsko je bohaté, že by samo určitě ekonomicky fungovalo lépe, a že katalánská nezávislost nemusí znamenat konec členství v Evropské unii – což Katalánci většinově naprosto podporují. Tím pádem se ale ukazuje, že ty sliby byly trošičku nadnesené, a že ekonomická realita a mezinárodní politická realita je jiná.“

Reakce Evropské komise nenaznačuje, že by někdo byl ochoten uznat samostatnost Katalánska. Někteří evropští politikové se dokonce vcelku otevřeně vyslovili proti katalánské nezávislosti. Podle Víta Holuši by bylo dobré, kdyby se situaci podařilo odblokovat a zahájit nové kolo jednání. Vzhledem k situaci je ale možné, že dojde naopak k eskalaci napětí.