Metan na Marsu neříká nic o možnosti života na rudé planetě, potvrdili čeští vědci

31. říjen 2017

Velké spekulace o možném životě na Marsu vyvolal nedávný objev metanu v jeho atmosféře. Čeští vědci ale přišli s novou teorií, podle které jde o pouhou fotochemickou reakci. Vysloužili si tím světový úspěch a publikace v prestižních vědeckých časopisech.

„Vozítko Curiosity pod marsovským rovníkem naměřilo sezónní kolísání metanu. Koncentrace plynu se pohybuje ve stopových množstvích. Odtud se začaly vyvíjet různé teorie o původu metanu na Marsu,“ uvedl v Magazínu Leonardo šéf výzkumného týmu Svatopluk Civiš z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského.

Je známo, že metan je biogenní molekulou, tedy že je produkován živými organismy, takže jeho výskyt odkazuje k existenci života.

Otázka po původu metanu na Marsu ale směřuje do oblasti nanotechnologií a nanomateriálů. „Jeden z nich, oxid titaničitý má řadu zajímavých vlastností. Jedna z nich je ta, že když ho smícháte v prostředí CO2 s malým množstvím vody a posvítíte na tuto směs zářením o vlnové délce 350 nanometrů, tak dojde k metanogenezi, tedy k procesu redukce CO2 na metan.“

„Vyzkoušeli jsme to na syntetickém titanoxidu. A když svítíte na tuto směs několik dní, tak dostanete velké množství metanu,“ vysvětlil Civiš.

Ten také shrnul hlavní sdělení, které výsledky jeho týmu mají. „Podstata našich experimentů chce říct toto: Nemá smysl se přít, jaká byla původní atmosféra na Marsu, to dnes nevíme.“


„Jde o tento cyklus: máme oxid uhličitý, z toho na zemském nebo marťanském povrchu může vzniknout metan, z něj mohou vzniknout složitější molekuly, a zase víme, že za nějakých drastických podmínek, které jsou na planetách a na Zemi byly, může být metan spálen opět na CO2, a cyklus se uzavírá.“

„Celá řada vědců tvrdí, že metan tam nemohl existovat, protože má omezenou dobu života, také víme, že shoří zpět na oxid uhličitý. My ukazujeme, že na povrchu nějakého katalytického materiálu v kyselém prostředí může vznikat metan z oxidu uhličitého.“

Z těchto zjištění je patrné, že diskuze o tom, jaká atmosféra byla kdysi na Marsu, je planá. „A my jsme v naší sérii studií ukázali, že v té směsi, která katalyticky vzniká na povrchu, lze pomocí vysokých energií transformovat tyto molekuly do složitějších systémů.“

Vědci by se chtěli v dalších experimentech vrátit zpět k metanu na Marsu. „Tam nebyl nalezen jen metan, ale i velké množství chlorovodíkové kyseliny. Na povrchu planety jsou také oxidy železa včetně 1 % titanoxidu.“

Protože metanogenezí redukuje oxid uhličitý na metan, tak musí zároveň musí něco oxidovat. „A my teď hledáme tu látku, která se bude oxidovat.“

„S největší pravděpodobností tušíme, že oxiduje chlór z kyseliny chlorovodíkové na chlorečnany a chloristany, které tam také vozítko Curiosity objevilo. Jestli se nám podaří dokázat existenci těchto látek, tak je to druhý důkaz, který potvrzuje, že podobné reakce takto na Marsu fungují,“ shrnul Svatopluk Civiš.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.