Katalánsko se stává problémem celé Evropy. Na krizi není připravena, píší Financial Times
Španělská prokuratura v uplynulém týdnu oznámila, že chce vůdce Katalánska trestně stíhat za vzpouru, odtržení území a zneužití státních finančních prostředků.
Za to jim hrozí až 30 let vězení, píše španělská odnož evropského serveru Local.
A tak katalánský premiér Carles Puigdemont uprchl do Belgie, kde však na chaotické tiskové konferenci prohlásil, že neusiluje o azyl, ale chce jen „vysvětlit katalánský problém v institucionálním srdci Evropy“.
Podpora nezávislosti roste
Ke španělskému soudu se prý spolu s dalšími katalánskými představiteli dostaví, pokud dostanou záruky, že proces bude nestranný. Soud začal ve čtvrtek, a protože u něj Puigdemont nebyl, španělská prokuratura požádala o vydání evropského zatykače.
Krize a necitlivý přístup Španělska ke katalánským aspiracím má ale za následek rostoucí počet stoupenců nezávislosti. Nejnovější průzkum veřejného mínění ukázal, že odtržení od Španělska si dnes přeje skoro 49 procent Katalánců a setrvání jen něco přes 43 procent. Ještě v červenci byla téměř polovina proti samostatnosti, kterou tehdy podporovalo jen 41 procent obyvatel Katalánska, informuje Local.
Španělský deník El País dodává, že dnes už sesazený katalánský premiér Puigdemont přijal rozhodnutí Madridu o regionálních katalánských volbách, které se mají konat 21. prosince. Označil je za „plebiscit“ a „demokratickou výzvu“.
Katalánský statistický úřad ihned provedl průzkum. Zjistil, že kdyby znovu kandidovala strana Společně pro ano, která podporuje nezávislost, získala by až 63 křesel v regionálním parlamentu, podobně jako před dvěma lety, kdy jich obsadila 62. Druhá by skončila nenacionalistická partaj Občané se zhruba 26 mandáty a třetí Katalánská socialistická strana s devatenácti.
Separatisté by dohromady získali 68 křesel ve 135členném zákonodárném sboru. El País také připomíná, že katalánskou nezávislost neuznal ani jediný stát světa a z regionu stále odcházejí další firmy.
Návrat reakčního nacionalismu?
Katalánská krize se mezitím proměňuje v celoevropský problém a evropští politici si lámou hlavu, co s ním, upozorňuje Washington Post. Belgický premiér Charles Michel zdůraznil, že Puigdemont do jeho země nepřijel na pozvání, i když Belgie umožňuje občanům Evropské unie zažádat o azyl.
Podle deníku Financial Times není „Unie na krizi ve Španělsku připravena ani politicky, ani intelektuálně. Evropský projekt spočívá na myšlence, že Unie je bezpečným místem pro liberální hodnoty. Když do tohoto klubu nějaká země vstoupí, předpokládá se, že své staré vnitřní i vnější konflikty nechá za dveřmi.“
Do jisté míry to platí i o Španělsku, které do Evropské unie vstoupilo po několika desetiletích diktatury v době budování demokracie, jež lépe zaručovala svobody a autonomii různorodých regionů, pokračuje Washington Post.
Zkušenosti s fašismem obrnily Španělsko proti xenofobnímu populismu, který ovlivnil nedávné volby ve Francii, Británii nebo Nizozemsku. To se ale může ještě změnit, protože katalánská krize vyvolává v některých částech regionu vlnu reakčního pravicového nacionalismu. Nevraživost přetrvává a s ní i vyhlídky na další chaos, soudí americký deník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
