Německo ztrácí přehled o uprchlících, chybí jich až půl milionu
Němečtí odborníci se domnívají, že ve Spolkové republice za posledních několik let vzrostl počet takzvaných zmizelých uprchlíků. Množství takových osob se v současnosti odhaduje na více než půl milionů lidí.
Jsou mezi nimi také uprchlíci, kterým úřady zamítly žádosti o azyl, píše Die Welt.
Jak německý list poznamenává, spolkové úřady evidují 226 tisíc osob, kterým byly žádosti o azyl zamítnuty a které by měly Německo opustit.
Ačkoli během posledních tří let do země přišlo více než 1,5 milionů žadatelů o azyl, poskytly úřady ochranu jen zhruba polovině příchozích. Necelou desetinu utečenců nechaly úřady vyhostit a někteří z žadatelů se rozhodli odejít dobrovolně. Relativně nízký počet osob, které musí z Německa vycestovat, má podle deníku tři důvody.
„Neobvykle se zdržující osoby“
Jedním z nich je fakt, že žadatel o azyl, kterého úřady během delší doby nevyhostí, automaticky získává povolení k pobytu. Druhým důvodem je skutečnost, že velký počet žadatelů se proti zamítnutí žádosti odvolá a získá tím právo v Německu zůstat až do skončení odvolacího procesu. A zatřetí se část uprchlíků z hledáčku úředníků vytratí. Kolik takových osob se v Německu pohybuje, je podle odborníků těžké odhadnout.
Podle údajů Spolkového úřadu pro migraci (BAMF) letos azyloví úředníci vydali 515 tisíc rozhodnutí. V devadesáti tisících z nich označili žadatele za zvláštní případy, mezi které se řadí také migranti, kteří s úřady přestali komunikovat.
Jak Die Welt podotýká, zmizet z dosahu úřadů pro migranty není nijak obtížné. S trochou štěstí se žadatel o azyl v Německu může dostat do jedné ze sousedních zemí. Stejně tak se může po zamítnutí žádosti vrátit do své vlasti, aniž by se v Německu odhlásil. Někteří uprchlíci si také v rámci Spolkové republiky najdou nelegální práci a s pomocí výdělku si financují pobyt u příbuzných.
Odborníci přitom odhadují, že se počet takových osob v Německu během posledních let zvýšil. Dita Vogelová, expertka na migraci z Univerzity v Brémách, ve své práci z roku 2014 odhaduje, že se v zemi pohybuje něco mezi 180 a 520 tisíci „neobvykle se zdržujících osob“.
Mezi takové se řadí také lidé, kteří do země přicestovali bez povšimnutí úředníků a nepřihlásili se k pobytu. Další skupinu, která je o poznání větší, představují osoby původně sice přihlášené, ale v průběhu doby pobytu zmizelé, vysvětluje list Die Welt.
Patří mezi ně studenti a zaměstnanci, kterým vypršela víza, a v zemi jednoduše zůstali. Ale také migranti, kteří hranice překročili s tím, že si v Německu podají žádost o azyl, ale ze strachu z odmítnutí se vzdali státní podpory a jednoduše zmizeli.
Migrace mimo kontrolu
K výsledkům svého bádání dospěla Vogelová s pomocí policejních statistik. Studie, kterou badatelka vyhotovila pro Spolkový úřad pro migraci, ale dosud nebyla aktualizována kvůli problémům s daty. Jak ale badatelka listu Die Welt před několika měsíci řekla, vše nasvědčuje tomu, že počet zmizelých migrantů výrazně roste.
Vychází přitom z počtu lidí podezřelých ze spáchání trestného činu, kteří jsou evidováni jako osoby bez povolení k pobytu. Z tohoto čísla pak na základě empiricky podložených předpokladů stanovuje konečné rozpětí „zmizelých uprchlíků“ pro celé Německo, popisuje Die Welt.
Informace o počtu zmizelých migrantů komentuje také německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung, jehož politický komentátor Reinhard Müller kritizuje vládu v Berlíně za pomalý proces vyřizování azylových žádostí. Ministr vnitra Thomas de Maizière při dotazu ohledně problémů s migrací nedávno raději odvedl řeč k daňovým únikům a situaci na silnicích.
Jak Müller píše, skutečnost, že úřady dosud nevydaly rozhodnutí o udělení ochrany pro více než půl milionu osob, poukazuje na problémy v postupu úředníků. Všímá si také toho, že rostoucímu počtu uprchlíků čelí především nové spolkové země.
Vysoký počet zmizelých migrantů podle Müllera nevypovídá o osudu jednotlivých uprchlíků, ale o tom, že stát jako celek v otázce migrace narazil na své hranice. Právě proto, že důstojnost lidí je v uspořádání právního státu na prvním místě, nemůže si podle něj vláda dovolit samovolně vpouštět do země utečence a poté se o ně nestarat.
Rozumí se prý samo sebou, že s uprchlíky se bude zacházet se ctí. Za to se musí Německo zaručit. A proto je nejdůležitějším úkolem jak staré, tak nové vlády, dostat migraci konečně pod kontrolu, shrnuje Reinhard Müller v komentáři listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.