Ivan Hoffman: 17. listopad a jak ho nezneužít
Prezident republiky se rozhodl nezneužívat významného výročí 17. listopadu k politickým přednesům. Tak to alespoň říká jeho mluvčí.
Faktem je, že k sametové revoluci už toho bylo za posledních 28 let pochvalně proneseno tolik, co před tím o Vítězném únoru a sotva lze ještě přidat něco objevně nového. Miloš Zeman má ale i jiný důvod slavit svátek „tichou vzpomínkou“.
Pokud by vyrazil s květinami na Národní třídu, s pravděpodobností blížící se jistotě by ho vypískali rozlícení demokraté s červenými kartičkami. V tomto smyslu bude pan prezident umělcům, občanským aktivistům a revoluční mládeži chybět.
Nebudou-li ovšem média pečlivě mapovat, jak byl prezident u příležitosti státního svátku veřejně znectěn, neznamená to, že bude přehlížen. Pravděpodobně se bude řešit, zda důvodem absence při oslavě svátku tak mimořádně závažného nebylo prezidentovo chatrné zdraví.
Pozorný posluchač eviduje, jak s blížící se volbou prezidenta dostává zájem o Zemanovu kondici nádech nápovědi voličům, aby odpovědně zvážili volbu někoho zdravějšího.
Červené kartičky namísto listopadových klíčů
Někdy tato agitace vyznívá až komicky. Třeba když se jeden zpravodajský server pozastavil nad tím, že politik Chovanec, aniž by se ho na to někdo ptal (!), řekl o prezidentovi, že nepůsobil nemocně.
V období, kdy Miloš Zeman vede kampaň za znovuzvolení, bude jeho rozhodnutí nevyjadřovat se k 17. listopadu pravděpodobně motivováno i politicky. Cílová skupina, kterou má prezident šanci oslovit, 17. listopad neslaví.
V lepším případě ho jeho potenciální voliči berou na vědomí jako logickou změnu režimu, v tom horším případě jako změnu, kterou později shledali změnou k horšímu. To nejlepší, co může Zeman jako jedna z tváří listopadu 1989 pragmaticky učinit, je nemluvit a vzpomínat pouze tiše.
Zásadní otázkou mimochodem je, zda propagandisticky zneužít výročí 17. listopadu vůbec lze. Nános historického prachu učinil oslavy vyprázdněným rituálem, který dávno neupomíná k lidové euforii z nabyté svobody.
Ta euforie je pryč a za klíče, kterými jsme kurážně zvonili, jsou červené kartičky chabou náhradou.
Autor je komentátor Deníku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
