Česko si připomíná 55. výročí popravy Milady Horákové

Na dnešek připadá smutné výročí našich poválečných dějin. Před 55 lety komunisté popravili poslankyni za národní socialisty Miladu Horákovou. Vykonstruovaný soudní proces, při kterém padly i další tři rozsudky smrti, byl demonstrací tvrdého postupu komunistického režimu proti jeho odpůrcům.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

vzpomínka na Miladu Horákovou

vzpomínka na Miladu Horákovou | Zdroj: ČTK

Výročí popravy Milady Horákové si Česko připomíná jako Den památky obětí komunistického režim. Památce lidí, kteří nepřežili teror komunistického režimu, dnes vzdali hold členové Konfederace politických vězňů, politici i občané na pražském Újezdě.

Účastníci pietního aktu vzpomínali na život i hrdinnou smrt nejen Milady Horákové, ale i dalších popravených - Záviše Kalandry, Oldřicha Pecla a Jana Buchala. Mluvili také o současnosti a několikrát padlo i jméno současného předsedy KSČM Miroslava Grebníčka.

"Kdyby byl Grebeníček demokrat, klečí zde na kolenou a prosí za odpouštění. Namísto toho na nás, a to jsou jeho slova, někde vyplazuje jazyk," řekl například senátor Martin Mejstřík. Členové konfederace se pak rozjeli do pražských věznic, aby položili věnce na místa, kde byla Horáková a její druzi popraveni.

Už v neděli se pamětníci a politici sešli na čestném pohřebišti starého ďáblického hřbitova a u pomníku Milady Horákové na Vyšehradě. Předseda Senátu Přemysl Sobotka také při této příležitosti varoval před obrodou komunismu.

"Nejde jenom o Miladu Horákovou, jde o všechny, kteří byli popraveni při zcela nesmyslných procesech. A já myslím, že český národ začíná mít strašně krátkou paměť, začíná zapomínat, co se tady odehrávalo a bere komunistickou stranu a její představitele jako standardní politiky," řekl Sobotka.

Horáková vystudovala práva, aktivně působila v ženském hnutí a během druhé světové války byla v protifašistickém odboji. V roce 1944 za to byla odsouzena na osm let do vězení a jen těsně unikla trestu smrti. Po válce se stala poslankyní za národní socialisty. Po komunistickém puči v únoru 1948 se na protest vzdala poslaneckého mandátu.

Na podzim 1948 neúspěšně iniciovala společný postup nekomunistických stran. Obžaloba na tom později postavila značnou část procesu. Přidala k tomu její členství v ilegálním ústředí národních socialistů, v takzvané "šestce", která udržovala kontakt s představiteli někdejšího vedení strany v zahraničí. Spolu s ostatními byla odsouzena za velezradu a vyzvědačství.

Milost pro ženu, na kterou čekal trest smrti, žádaly například takové osobnosti jako fyzik Albert Einstein či filosof Bertrand Russel. Sama Horáková požádat o milost odmítla, žádost za ní podali její otec a dcera. Prezident Klement Gottwald rozsudek podepsal. V červenci 1968 jej justice jako nezákonný zrušila. V roce 1991 prezident Václav Havel udělil Horákové in memoriam Řád T. G. Masaryka.

Lucie Weissová, Martin Hromádka, Ondřej Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme