V květinových vazbách Petry Trojanové najdete vedle sebe třeba ostružiny a starou trumpetu

16. listopad 2017

Před čtyřmi lety zatoužila zkusit něco jiného, pracovala v kanceláři a potřebovala změnu, proto začala aranžovat květiny. „Já měla k přírodě vždycky blízko. Už jako malá holka jsem po loukách běhala s atlasem rostlin v ruce a možná kdybych neměla brzo děti, dnes jsem nějaká ekologická aktivistka, která se přivazuje řetězem ke stromu,“ smála s v Dobrém dopoledni amatérská floristka ze Žďáru nad Sázavou Petra Trojanová.

Přírodu má ráda, proto prý kytky byly první volba. Ale nejenom květiny, aranžuje ze všeho možného. „Když jdeme na procházku do lesa, neseme domů spoustu věcí. Moje dcera mi dokonce říká, že všichni z lesa nosí houby, jenom my nosíme věci,“ usmívá se Petra Trojanová.

Důležité je, aby to mělo hlavu a patu

Květinové dekorace na Vánoce, na Velikonoce si vyráběla vždy, teprve teď o svých výrobcích musí víc přemýšlet. „Když to člověk dělá na doma, tak to spíchne horkou jehlou, když to už nabízíš dál, potřebuješ, aby to drželo pohromadě, aby to drželo pohromadě nějaký čas. Aby to mělo hlavu a patu, když jsou to adventní věnce, musíš počítat s tím, že by to mělo nějakou dobu vydržet v teple, že se to bude muset převážet, že to musí mít nějakou stabilitu. V tom je ten zásadní rozdíl,“ uvažuje Petra Trojanová.

První křest ohněm zažila floristka před Vánoci. „Kamarádi mi umožnili před adventem udělat výstavu mých dekorací, udělala jsem pár věnců, pár vánočních dekorací, nějaké stromečky a šla z kůží na trh, doslova. Byla jsem překvapená, jaký zájem o mé věci byl,“ říká skromně Petra Trojanová.

Ušlechtilé věci kombinuji s neušlechtilými

Do svých vazeb či aranží se nebojí zakomponovat jakoukoli věc. „Je to půl na půl, ušlechtilé věci s těmi neušlechtilými. Ušlechtilé jsou ty, které jsou vypěstovány ve skleníku, daleko, to co není místní. Já ze všech květin miluju nejvíc pryskyřníky, sasanky. Ze začátku člověk zkouší, něco kombinuje a pak najde své oblíbence, se kterými pracuje nejčastěji,“ krčí rameny Petra Trojanová.

A neušlechtilé materiály? „Větve, trávy, v létě různé ovoce, ostružiny, bezinky, šípky. Ráda vše kombinuji. Na to samozřejmě vyrážím do přírody, stačí vyběhnout před dům a je to,“ usmívá se Petra Trojanová. I když je aranžování její koníček, musela se naučit spoustu věcí. „Koupila jsem si literaturu, procházím všechny možné internetové zdroje. Hodně jsem se naučila také praxí. Třeba, když na den namočíte narcisky do vody, vypotí jedovatý sliz a není potřeba se jich bát, a snesou se i s tulipány.“

Všechny aranže jsou pro mě výzva

Všechny vazby a aranže, které po práci vyrábí, vnímá jako výzvu. „Nerozlišuji mezi svatbou, pohřbem, životním jubileem. Někdy někdo přijde a žádá věnec na pohřeb kamaráda, a já vytvořím něco velmi neortodoxního. Opravdu nerozlišuji, jestli je to veselé nebo smutné. Dostanu zadání a už mi v hlavě naskakují nápady, je to spíš výzva,“ přemýšlí Petra Trojanová.

Přiznává, že má dar vidět obyčejné věci ve spojení s květinami. Dokázala to při tvorbě dekorací pro jednu venkovskou hospůdku. „Jaký nejbláznivější materiál jsem použila? Asi starou trubku, koupila jsem ji na nějakém blešáku, už když jsem viděla, bylo mi jasné, že jednou ji použiju. Musela jsem ji poopravit, naistalovala jsem do ní větvě, sušené květiny. Myslím, že to nějaký čas bude sloužit a vypadat.“

Její práce si také všimla módní návrhářka Beáta Rajská. „To bylo na její kolekci inspirovanou výšivkami. Bylo to hodně náročné, rodina, děti, domácnost, práce a po nocích pak vymýšlení a vyrábění zakázky pro paní Rajskou,“ vzpomíná Petra Trojanová, která ve svém volném časem vyrábí neotřelé květinové vazby pod značkou Mamas Flowers.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio