Brutalistní Transgas nahradí nové budovy, nebude kulturní památkou, rozhodlo ministerstvo

21. listopad 2017

Soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze nebude kulturní památkou. Jejich majitel, který chce na místě stavět nové domy, je může zbourat. Ministerstvo kultury totiž zastavilo přezkumné řízení, kterým se snažili odpůrci demolice rozhodnutí památkářů zvrátit.

S odkazem na rozhodnutí ministerstva kultury to v úterý uvedly Hospodářské noviny. Rozhodnutí o zastavení přezkumného řízení však dosud nebylo doručeno všem účastníkům řízení.

Mluvčí developera, společnosti HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka Jakub Verner sdělil, že podle předběžných odhadů by se nové budovy mohly začít stavět přibližně za rok. Celý projekt by mohl být dokončen začátkem roku 2021. „Na místě dnešních tří naddimenzovaných budov Transgasu vznikne hned sedm domů, které se přizpůsobí okolnímu měřítku Vinohrad," uvedla společnost v tiskové zprávě. Nad Václavským náměstím by měla vzniknout polyfunkční budova podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti.

O tom, že ministr Daniel Herman (KDU-ČSL) zastavil přezkumné řízení, a tím i prozatímní památkovou ochranu budov, informoval na svém webu Klub za starou Prahu, který byl iniciátorem podnětu na prohlášení objektů ze 70. let za památku.

„Zastavené řízení znamená definitivní rozhodnutí, že se objekt nestane kulturní památkou. Je dán na pospas investorovi k možné demolici," řekla Radiožurnálu Kateřina Bečková z Klubu za starou Prahu. „Můžeme si teď už jen zajít k Transgasu a politovat, že brzy zanikne."

V rozhodnutí ministra se mimo jiné uvádí, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, „detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko", že se v areálu „neudála žádná významná kulturněhistorická událost" nebo že domy nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo Kotvy významným příkladem brutalismu. „Autoři nemovitostí se snažili napodobit západní vzory, ale s velice sporným výsledkem," stojí v rozhodnutí.

Proč prohlašovat domy za památky?

Prohlašování architektury druhé poloviny 20. století za památky je často kontroverzní, je ale dnes jedinou možností, jak domy zachránit. Na architekturu druhé poloviny 20. století nemají jednotný názor ale ani odborníci, někteří by ji chránili bezvýhradně, jiní výběrově, podle dalších zase kvůli tehdy používaným technologiím je dnes nevyužitelná.


Čím je Transgas významný?
Soubor staveb je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Autoři podnětu na prohlášení za památku budovy hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.

Ministerstvo kultury loni odmítlo budovy nad Národním muzeem za památku prohlásit, ministr Herman začal na jaře rozhodnutí svých úředníků přezkoumávat. Koncem září v médiích uvedl, že mu rozkladová komise doporučila přehodnotit přístup úřadu s tím, že Transgas je třeba zachovat.

Investor tehdy ostře reagoval a kritizoval ministra, že předjímá výsledek řízení. Uvedl, že přezkum chápe jen jako kontrolu, zda nevzniklo procesní pochybení. Případné vzniklé škody podle něj již přesáhly půl miliardy korun.

Případem, kdy ministerstvo dům za památku neprohlásilo poté, co investor vyhrožoval žalobou za ušlé zisky, je třeba dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Letos v létě byl zbourán poté, co mu už dříve ministerstvo za jiného vedení odmítlo udělit mu památkovou ochranu.

Když se ministerstvo kultury loni zabývalo návrhem na prohlášení Transgasu památkou, pražské pracoviště NPÚ prohlášení nedoporučilo, generální ředitelství NPÚ se ale za prohlášení postavilo a sdělilo to ministrovi.

autor: Regina Květoňová | zdroj: ČTK
Spustit audio