Lucie Priknerová: Hazardující Trump chce prohlásit Jeruzalém za hlavní město Izraele

6. prosinec 2017

Donald Trump se chystá učinit přelomový krok - deklarovat, že pro USA je hlavním městem Státu Izrael Jeruzalém. Pro někoho odvážný čin, pro někoho samozřejmost a pro jiné známka pohrdání palestinskými zájmy.

V každém případě proti chystanému kroku amerického prezidenta už se ohradily spojenci USA jako Francie, Jordánsko nebo Saudská Arábie. Nabízí se otázka, proč se Trump rozhodl nadnést toto téma právě teď a co rozhodnutí může přinést. Spojenecké země kritizují hlavně to, že Trumpův záměr přišel bez předchozího jednání s oběma stranami, tedy s Izraelci i Palestinci.

Francie má početnou muslimskou menšinu, Saudská Arábie je zase stejně jako národ Palestinců světem sunnitských muslimů. Panuje obava, že po uznání Jeruzaléma izraelským hlavním městem dojde k nepokojům. Hamás už se proti americkému postoji ostře ohradil. USA pak varovaly svoje ambasády, že mohou být vystaveny bezpečnostním rizikům.

Krok by mohl způsobit další potíže při vyjednávání o míru obou národů a podle jordánského krále Abdulláha by mohl ohrozit dvoustátní řešení, tedy situaci plného uznání jak Izraele, tak Palestiny. S uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele by podle BBC také mohlo dojít k posílení postavení židovských osad ve východním Jeruzalémě, v nichž žije zhruba 200 tisíc Židů.

Uznáním Jeruzaléma jako izraelského hlavního města slibovalo více amerických prezidentů, ale nikdo se k tomu neodhodlal, Trump by tím splnil svůj předvolební slib. Načasování Trumpova kroku se zdá být nelogické. Mezi Izraelem a palestinskými regiony není úplný klid, ale byly a budou i horší časy, tudíž šlápnutím do relativního klidu tímto krokem připomíná slona v porcelánu.

Donald Trump

Posilovat izraelskou loajalitu

Jde o rozhodnutí shora a jediné, na co Trump spoléhá, je laxnost Palestinců, tu ovšem očekávat nelze. Do toho Trumpův spolupracovník Jared Kushner a další poradci připravují pro izraelsko-palestinský spor vlastní mírový plán. Možným vysvětlením hazardování Bílého domu je, že uznáním Jeruzaléma hlavním městem Izraele, a případným přesunutím ambasády do Jeruzaléma, může USA dostat do pozice hráče prvního tahu, ostatní pak budou muset dotahovat.

Když soupeř získá pozici, kterou předtím neměl, snáze se mu ustupuje nebo vytváří kompromisy, protože nepřichází o nic, co měl na samém začátku. A spekulace o kompromisních variantách už se v médiích vytvářejí. Otázka je, jestli uznání nebude pro USA a svět za neúměrnou cenu.

Podle zákona s názvem Jerusalem Embassy Act z roku 1995, který schválil Kongres, měl americký prezident Jeruzalém za hlavní město Izraele uznat a ambasáda měla být přesunuta z Tel Avivu do Jeruzaléma, jinak mohla být vystavena ztrátě až poloviny financování od Ministerstva zahraničí na údržbu a akvizice. Ambasáda je v Tel Avivu dodnes a uznání dosud USA stejně jako mnoho dalších států odmítaly.

Aby o financování nepřišla, musí američtí prezidenti každých 6 měsíců podepsat výjimku, Trump ji nepodepsal, čímž rozhodl, že ambasáda může být vystavena finančním restrikcím, pokud do Jeruzaléma přestěhována nebude. Podle mezinárodní dohody z roku 1993 USA souhlasily s tím, že na statutu Jeruzaléma se mají dohodnout Izraelci a Palestinci, což George W. Bush i Barack Obama respektovali.

Trumpův svým postojem tedy posiluje izraelskou pozici, což je z mezinárodního hlediska legitimní krok. Ovšem samotné prohlášení od Spojených států má v této věci mimořádnou hodnotu a nabízí se otázka, proč ho Američané nevyužili jako svoje eso, kterým by si dále posilovali izraelskou loajalitu.

V každém případě Trump zřejmě vyslyšel konzervativní hlasy, které si uznání Jeruzaléma za izraelské hlavní město přejí. Buď si prezident věří, že jeho krok neohrozí mírový proces, a pak se ukáže, jestli a nakolik se mýlí, nebo se k mírovému plánu zatím posouvat nechce a preferuje jasnou deklaraci, že USA a Izrael jsou blízkými spojenci.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.