Lída Rakušanová: Ostře sledovaný Babiš
Česko musí být v Evropě víc slyšet, říká designovaný šéf vlády Andrej Babiš. Když má být konkrétnější, opakuje ale kolem dokola jen to, co v žádném případě neodpustí: od přijetí eura, přes harmonizaci daňové zátěže až po společnou azylovou politiku.
Prostě žádnou další integraci. Nakolik je tohle všechno míněno jen pro domácí spotřebu, bude jasnější po 14. prosinci, až Andrej Babiš bude poprvé v Bruselu jednat za ČR na zasedání hlav členských zemí EU. Pokud ovšem bude trvat na svém i tam, bude znít hlas naší republiky dost cize.
Tváří v tvář globálním výzvám je totiž stále více zřejmé, že bez hlubší integrace jim Evropa stěží může čelit. Řeč samozřejmě není o integraci v tak nerealistickém rozměru a tempu, jakou hlásal na berlínském kongresu německé sociální demokracie Martin Schulz, když mluvil o Spojených státech Evropských do roku 2025.
Tohle lze spíš chápat jako snahu blýsknout se před spolustraníky, frustrovanými z výsledku voleb, coby ještě odvážnější reformátor než francouzský prezident.
Hlubší integrace má ale mnoho podob a většina z nich by velmi prospěla i Česku. Výmluvně se to dá demonstrovat v oblasti sociální politiky, konkrétně ve zdravotnictví. To je obor, jehož personálnímu obsazení pouští v Česku společný unijní trh žilou snad úplně nejvíc ze všech oblastí. Lékaři a zdravotní sestry odcházejí za hranice po stovkách. Řada dalších zemí je na tom podobně.
Své vlastní zájmy
Analýza německé Nadace Fridricha Eberta vidí hlavní problém v tom, že zdravotnictví je součást sociálního systému, ale zároveň i ekonomiky. Jelikož je ale sociální politika v gesci národních států, vytvořila si každá země svůj systém rovnováhy mezi zájmy pacientů, zdravotních pojišťoven, lékařů, nemocnic a farmaceutického průmyslu.
Fungování a regulace unijního trhu je ovšem v gesci Evropské unie. A protože je evropské právo nadřazeno právu národnímu, dochází k tomu, že pravidla společného trhu ruší národní ustanovení sociální politiky. Za následek to má nadřazenost trhu vůči sociálnímu státu: pacienti jsou bráni jako spotřebitelé a lékaři a sestry jako pracovní síly.
To sice přináší pacientům levnější léky a lékařům vyšší platy v jiné zemi unie, ale zároveň to podrývá solidární zdravotnický systém. Dotyčná analýza dochází k závěru, že je v podstatě jedno, na jaké úrovni probíhá ve zdravotnictví regulace tržní a sociální politiky. Musí to ale vždycky být jedna a tatáž úroveň. Jinak se zdravotnictví ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny.
Jedním z hlavních bodů programu, který na Andreje Babiše v Bruselu čeká, bude přijetí závěrů k evropskému pilíři sociálních práv. O něm diskutovali 17. listopadu šéfové unijních vlád ve švédském Göteborgu. S cílem zformulovat budoucí sociální politiku Evropy.
Po Bohuslavu Sobotkovi se toho teď za ČR ujme majitel impéria, které má - logicky a legitimně - své vlastní zájmy. Z oblasti zdravotnictví patří do tohoto impéria například řetězec reprodukčních klinik. Andrej Babiš bude v Bruselu pod drobnohledem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
