Kamila Pešeková: Miloš Zeman a Andrej Kiska aneb česko-slovenské odlišnosti

12. prosinec 2017

Řadu let je tradicí, že český prezident vykoná svou první a také svou poslední zahraniční návštěvu na Slovensku. Po Václavu Havlovi a Václavu Klausovi zavítal na Slovensko několik měsíců před vypršením svého mandátu nyní i Miloš Zeman.

Je zajímavou shodou okolností, že návštěva Miloše Zemana v Bratislavě se kryla s jiným česko-slovenským setkáním na vysoké úrovni. Do Prahy přijel bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar, aby se zde setkal se svým někdejším českým partnerem Václavem Klausem. Nebýt Mečiara a Klause, kteří se v roce 1992 dohodli na rozdělení Československa, neměl by Zeman dnes koho navštívit.

Nechme stranou otázku, kterou Mečiar s Klausem v Praze opět řešili, a to, jestli bylo rozdělení Československa správné. Dodnes existuje na obou stranách řeky Moravy dost lidí, kteří se domnívají, že nebylo.

Pravdou ale je, že vztahy obou zemí jsou od rozdělení federace pořád mimořádně dobré. Dokonce tak dobré, že dokážou vydržet, když v jejich čele stojí politici, kteří jsou navzájem tak odlišní, jako je to v případě Miloše Zemana a Andreje Kisky.

Zatímco český prezident má za sebou dlouhá léta zkušeností ve stranické politice, byl mimo jiné předsedou parlamentu, premiérem a prezidentská role je bezesporu vrcholem jeho kariéry, jeho slovenský protějšek je člověkem podnikatelského světa, který si do prezidentského paláce tak trochu „odskočil“ a působení v politice není pro něho smyslem života.

Prezident ČR Miloš Zeman položil v Bratislavě věnec k památníku československé státnosti při své návštěvě Slovenska. Vpravo slovenský prezident Andrej Kiska

Prezidenti opět v budoucnu?

Je klidně možné, že po skončení prezidentské kariéry se Kiska do svého byznysu opět vrátí. Jestliže byla pro Zemana politika především nástrojem mocenským k prosazování zájmů, je Kiskovo pojetí prezidentské funkce odlišné.

Východoslovenský rodák Kiska považoval sám sebe hlavně za člověka, který se nebojí vyslovit i nepopulární názory odvozené z určitých vyšších morálních principů. A také dát hlas lidem, kteří ve společnosti nepatří k privilegovaným, ale naopak mají potíže, aby si jich vůbec někdo všiml.

Z pozice mocensky uvažujících politiků to může být považováno za projev slabosti. Nepřekvapí proto, že například bývalý český prezident Václav Klaus považuje zvolení osobností jako je Kiska za chybu, protože z jeho pohledu to jsou lidé bez vazeb na politiku a její mechanismy.

Kamila Pešeková

Nicméně na Slovensku se ukazuje, že právě Kiska je ten, který dokáže lidi oslovit, získat si jejich sympatie a podporu a případně i slušný počet potenciálních voličů do dalších prezidentských voleb.

O Miloši Zemanovi víme, že se brzy bude ucházet o své znovuzvolení a že je v lednových volbách favoritem. Andrej Kiska nechává otázku, jestli se bude za více než rok ucházet o druhý mandát, stále otevřenou. Není tak vyloučeno, že se oba politici jako prezidenti v budoucnu opět potkají.

autor: kap
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.