Thomas Kulidakis: V odporu proti kvótám zbývá málo manévrovacího prostoru

15. prosinec 2017

Neformální večeře politických vůdců členských států Evropské unie trvala do půl jedné do rána a nebylo to pravděpodobně proto, že vrcholným politikům tak chutnalo a tak si rozuměli, že se rozhodli ve vzájemné společnosti přivítat další den.

Po zasedání jsme se dozvěděli, že diskuse byla „otevřená a přímá“. Což přeloženo z jazyka diplomatů do řeči obecné znamená, že vzájemná výměna názorů byla bez servítek a poměrně ostrá.

Ostatně své svědectví o této skutečnosti podal i novopečený český premiér, který už před svým odjezdem pevný a nezlomný odpor vůči zvažovanému trvalému mechanismu přerozdělovacích kvót v rámci unijního celku. Od Andreje Babiše jsme se tedy dozvěděli, že někteří jeho spolustolovníci byli „dost agresivní“.

V čem asi tak agresivita mohla spočívat, o tom svědčí například slova nizozemského premiéra Rutteho nebo německé kancléřky Merkelové. Premiér Rutte ocenil plán Visegrádské čtyřky vyčlenit 35 milionů euro na pomoc Itálii a Libyi proti pašeráckým sítím a obecně k omezení zdrojů migrace.

Summit EU v Bruselu

Podle nizozemského představitele je to ale věc, kterou dělají všichni, a neznamená to rezignaci na vnitřní solidaritu. O solidaritě, která „nemůže být jen vnější, ale také vnitřní“, mluvila také těžká váha evropské politiky, šéfka německé vlády Angela Merkelová.

Debata se totiž už delší dobu přesouvá k otázce solidarity jako takové, která je jakousi vyšší úrovní sporů mezi některými členskými státy a ostatními. Jmenovitě jde o to, že v ostatních zemích sílí hlasy, které jsme slyšeli i v minulosti.

U nás migranti být nechtějí

Premiér Andrej Babiš na dvoudenním summitu Evropské unie v Bruselu

A to, že se členové unijního spolku Česká republika, Maďarsko i Polsko dočkali pomoci v podobě značných finančních fondů po svém přistoupení a když byly tyto země požádané o pomoc v rámci nejdříve dobrovolných a pak povinných kvót, selhaly.

V České republice se přijímá za obecně platný názor, že země pomáhá jinak a tak to má být. Tato pomoc je evidentní, ale v rámci unie v konečném důsledku rozhoduje, jak ji vnímají naši partneři. A pokud ji vnímají jako nedostatečnou, můžeme se naším názorem ukolébávat jak dlouho chceme, nic nám to ale není platné.

Bohatší západní státy, jak jsme se dozvěděli například už dříve z Lucemburska, odpovídají tedy na argument „my jsme neměli kolonie ani tradici v přijímání migrantů“ protiargumentem finančním. Tedy že neměly „tradici v posílání peněz na východ“. A na solidaritě trvají. Novější země, které plní, byť třeba s nechutí, argumentují dodržováním pravidel.

Když ony se podřídily, byť z nich pak 70 procent přidělených migrantů odchází, mají se podřídit i ostatní. Jak říkal estonský premiér letos v létě při návštěvě v Praze k minulým kvótám „ujednání o kvótách se musí dodržet. Když si každá země bude dělat, co se jí zalíbí, pak už nebude žádná EU. Solidarita je velmi důležitá. Estonsko také přijalo uprchlíky z Turecka a Řecka“.

Angela Merkelová na summitu v Bruselu

Na argument, že u nás migranti být nechtějí, objevuje se pak proti tvrzení, že jde alespoň o vyřízení azylové procedury, což nejvíce postiženým zemím uleví co do množství žádosti k zprocesování. Vždyť víme, že vše jde vidět v případě Litvy, z níž skoro tři čtvrtiny migrantů po vyřízení azylu odcházejí.

Je tedy velká otázka, jak moc velký prostor k jednání naše země a její dva spojenci ještě v očích zahraničí má k prosazení boje proti přerozdělování migrantů. A doufejme, že nedojde ke krizi na východě, uprchlické vlně a následnému odmítnutí našich partnerů se případně podílet.

autor: thk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.