Polská expremiérka byla „využita a vyplivnuta“ vlastní stranou, píše socioložka
Beata Szydłová, do minulého pondělí polská premiérka, byla před parlamentními volbami u našich severních sousedů v roce 2015 bezpochyby tahounem volební kampaně strany Právo a spravedlnost (PiS).
O roli žen v polské politice píše na stránkách magazínu Krytyka Polityczna polská socioložka Izabela Desperaková.
Říká se sice, že spolustraníci Szydłovou postavili do čela kampaně proto, aby před voliči ukryli současného ministra obrany Antoniho Macierewicze nebo i samotného šéfa partaje Jarosława Kaczyńského, ona ale svou roli plnila s maximálním nasazením.
Když se podíváte na jakýkoliv předvolební klip Práva a spravedlnosti, pochopíte, proč strana ve volbách vyhrála, myslí si Desperaková. Podle ní Szydłová není tak elegantní, jako je třeba známá polská moderátorka a politička Magdalena Ogóreková, ani tak půvabná jako některé mladé členky Práva a spravedlnosti, známé jako „Kaczyńského andílci”. Svou mateřskou postavu sebejistě prezentuje v oděvu, který nám říká, že máme co dělat se seriózní osobou. Se vztyčenou hlavou předvádí své rozpoznávací znamení – další brož.
Génius průměrnosti
Kdyby si Szydłová sundala brož a sako a vydala se s taškou na nákup, nelišila by se moc od zbytku zákaznic. Do Biedronky nebo jiné polské sítě levných obchodů by zapadla mnohem lépe než Kaczyński nebo Morawiecki. Koneckonců to byla ona, kdo v roce 2011 doprovázel Kaczyńského při jeho medializované výpravě do samoobsluhy.
Desperaková píše, že v tramvaji i na ulicích často potkává ženy středního věku, které expremiérku připomínají účesem. „Nikdy se nejspíš nedozvím, jestli Szydłová trendy nastavuje, nebo jestli je její vizáž projevem geniální průměrnosti,” přemítá socioložka.
Není prý pochyb, že v předvolebních klipech Szydłová dovršila vítězné tažení žen, které se v nich objevovaly od roku 2005. Nejdříve to byly ženy na pozadí, „průměrné voličky z průměrného maloměsta“, jen podstatně starší než ženy v klipech jiných stran. Dalo by se říci, že Právo a spravedlnost vsadilo na boj proti ageismu a svou sázku vyhrálo.
V předcházejícím období politici solidním paním rádi tiskli ruce, ale raději se obklopovali ženami ve věku svých dcer. Ženy se ale postupně staly nezbytnou součástí klipů Práva a spravedlnosti. Nakonec přestaly být jen křovím a obsadily i vedoucí role.
Szydłová není první
Není to poprvé, co Právo a spravedlnost dosáhlo úspěchu díky ženám, které nejdřív využilo a potom vyplivlo. „Pamatujete si na Joannu Kluzikovou-Rostkowskou?“ ptá se Desperaková na osobu bývalé novinářky, učitelky, úřednice a svého času dokonce zmocněnkyně pro ženy a rodinu na varšavském magistrátě.
Kluziková-Rostkowská pak zastávala vysokou funkci na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde se zabývala mimo jiné otázkami rovnosti pohlaví. Později pracovala v rezortu pro místní rozvoj. Roku 2007 se stala ministryní práce a sociálních věcí a dostala se do parlamentu. V roce 2010 vedla volební štáb prezidentského kandidáta Práva a spravedlnosti.
V listopadu téhož roku ji ale z partaje vyhodili a ona založila stranu Polsko je nejdůležitější (PJN). V roce 2011 ale tuto formaci opustila a vstoupila do Občanské platformy (PO). Stala se poslankyní a od roku 2013 ministryní školství ve vládě Donalda Tuska. Dnes je místopředsedkyní poslaneckého klubu Občanské platformy.
Po rozvodu s Právem a spravedlností v roce 2010 se kriticky vyjadřovala mimo jiné i o Jarosławu Kaczyńském, který byl podle jejích slov připraven „podpálit Polsko“, současně ale zdůrazňovala, že vůči němu vždycky byla loajální.
To svědčí o její skromnosti. Právě Kluzikové-Rostkowské vděčí Právo a spravedlnost za svou úspěšnou image a Jarosław Kaczyński za svůj relativní úspěch ve volbách v roce 2010, je přesvědčená socioložka Desperaková. Díky Kluzikové-Rostkowské se v předvolebních spotech strany objevily ženy – tehdy ještě na pozadí, protože hlavní role patřila Kaczyńskému.
Kaczyński potřebuje ženy
Sama politička neváhala ve službách partaje využívat vlastní tvář i image. Ženské časopisy pozorně komentovaly změny jejího zevnějšku – jak se z „průměrné ženy v nepříliš elegantních brýlích“ stala osoba s profesionálně vytvářeným image.
S tím, jak se postupně proměňovala, se můžete snadno seznámit na Wikipedii, kde to dokumentují fotografie z různých let. Na hlavní fotce, která doprovází stručný životopis v záhlaví stránky, má znovu brýle – vypadá v nich ale úplně jinak než v dobách, kdy byla členkou Práva a spravedlnosti.
V Polsku Szydłovou a její brože a saka s oblibou kritizují, ale memů, které využívaly její nejméně povedené snímky, se dočkala i Kluziková-Rostkowská. Přestože je pravdou, že tehdy ještě kritici častěji mluvili o politických rozhodnutích a neobratných výrocích než o jejím zevnějšku.
Během takzvaného Černého protestu loni lidé v Polsku křičeli na ulicích: „Beato, tvou vládu bohužel svrhnou ženy!“ To se zatím nepovedlo. Ale současná vláda si neporadí bez žen jako je Szydłová, píše na stránkách časopisu Krytyka Polityczna socioložka Izabela Desperak, která předpovídá, že podpora vládnoucí strany Právo a spravedlnost začne brzy klesat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
